Astronomové našli meteority, které spadly před 20 lety v Česku. Byly tisíckrát jasnější než Měsíc
Čeští astronomové nalezli meteority z bolidu, který před dvaceti lety zazářil nad českou kotlinou a jehož úlomky dopadly na Benešovsku. Jde o první případ na světě, kdy po tak dlouhé době od pádu byly na základě nové analýzy původních záznamů dráhy bolidu nalezeny meteority v předpověděné oblasti
Jen u 17 z 50 000 známých meteoritů víme, odkud pocházejí a kudy se pohybovaly, než dopadly na Zemi.
Vědecké přístroje zaznamenaly bolid, který byl tisíckrát jasnější než Měsíc v úplňku, 7. května 1991. Bolid pohasl ve výšce asi 17 kilometrů nad vesnicí Přibyšice západně od Benešova.
Astronomové předpověděli, že z metrového tělesa malá část o váze několika kilogramů zřejmě dopadla na zemský povrch. Přes velké úsilí se jim ale žádný úlomek nepodařilo nalézt.
Vědci Astronomického ústavu pod vedením Pavla Spurného se po dvaceti letech na základě nových analýz a postupů k pátrání po meteoritech znovu vrátili. Nyní je už jasné, že tři meteority, které nalezli, pocházejí z benešovského bolidu.
Meteority s rodokmenem
Meteority dokládají formování sluneční soustavy v jejím počátku. Je proto důležité znát, odkud pocházejí a kudy se pohybovaly meziplanetárním prostorem, než dopadly na Zemi. Tyto informace jsou zatím známé jen u 17 z celkem asi 50 000 klasifikovaných meteoritů, takové meteority proto patří mezi nejvzácnější mimozemská tělesa, která mají vědci k dispozici.
Benešovské meteority jsou dalším takovým případem, dokonce z hlediska doby pořízení záznamu jejich pádu teprve čtvrtým případem se známým původem ve sluneční soustavě. Takovým meteoritům se říká meteority s rodokmenem. Do této doby čeští vědci buď sami určili nebo se na určení zásadně podíleli u téměř téměř dvou třetin těchto případů.
Nejvhodnější způsob, jak určit dráhu těchto těles a místo jejich dopadu, je pozorování jejich letu atmosférou speciálními kamerami rozmístěnými na co největším území. První takováto "bolidová síť" na světě vznikla na území Československa v roce 1963.
Postupně se k projektu připojily další země a vznikla Evropská bolidová síť. Její koordinační centrum, kde se zpracovávají pozorovaná data, je v Astronomickém ústavu Akademie věd v Ondřejově. Za téměř 50 let existence sítě bylo zaznamenáno přes tisíc bolidů s kompletními údaji o atmosférické i heliocentrické dráze pozorovaných z více stanic. Benešovský bolid patří k nejjasnějším, jaký se kdy evropské síti podařilo zachytit.
