Banány ve velkém oslabení. Útočí na ně smrtící plísně i bakterie
Banánové plantáže po celém světě jsou vystaveny nebezpečí v podobě smrtících plísní. Ve východní Africe ohrožují rostliny bakterie, kvůli kterým rostliny slábnou a odumírají. A kvůli změně klimatu navíc dochází k šíření patogenů.
Ročně se ve světě vypěstuje kolem 145 milionů tun banánů. V některých oblastech toto ovoce tvoří základ jídelníčku. Například ve východní Africe je lidé konzumují několikrát denně a roční spotřeba banánů tak dosahuje 180 kg na obyvatele.
Vědci se v poslední době obávají o osud banánovníků. Dodávají však, že zatím není důvod k panice. Intenzivně pracují na řešení, jak zamezit nákazám a vyšlechtit nové odrůdy, které budou mít větší šanci na přežití než ty dosavadní.
Morová epidemie
Ve většině obchodech najdete odrůdu, která se nazývá Cavendish. Existuje spoustu dalších druhů, ale většina z nich není určena ke konzumaci v syrovém stavu. V některých částech Ugandy, Tanzanie, Rwandy, Burundi a ve východním Kongu se můžete potkat s tzv. farmářskými banány.
Cavendish dnes představuje 99 % banánů určených k exportu. Bohužel jeho plody nejsou nijak extra šťavnaté. V minulosti se i na evropském trhu prodávaly banány, které byly mnohem lahodnější. Jenže v polovině 20. století byly téměř vyhubeny takzvanou Panamskou chorobou.
Cavendich byl až dosud vůči plísním, které způsobují Panamskou chorobu, imunní. A přestože se dlouho zdálo, že odolá čemukoli, s novým kmenem plísně si moc neví rady. A vědci zatím netuší, kolik dalších odrůd je na tom pdoobně. Tropical Race 4 je tak aktuální hrozbou pro banány po celém světě.
Toto onemocnění způsobené plísní Fusarium bylo poprvé zaznamenáno na Tchaj-wanu v roce 1967. V posledních letech se však alarmujícím způsobem rozšířilo. Plíseň se dostala přes Asii a Afriku a má už ničivé dopady na čínský banánový průmysl. A ačkoli Austrálie zavedla zvlášť přísnou karanténu, i zde už se napadení objevilo na několika farmách.
Plíseň napadá rostlinu tím, že infikuje její kořeny a poté se pohybuje nahoru přes Xylém, který slouží k rozvádění vody a v ní rozpuštěných minerálních látek z kořenů po celém těle rostliny. Po napadení tak rostlina rychle odumírá.
Fusarium je záludný v tom, že zárodky se mohou držet po desetiletí v půdě a čekají na napadení nových banánových rostlin. Vědci se shodují v tom, že pokud by se půda nekontrolovala, mohla by plíseň každoročně zničit až 80 % vypěstovaných banánů.
A nejde jen o ohrožení plísní Tropical Race 4. Další hrozbou je Banana Xanthomonas Wilt, což je smrtelná bakteriální infekce, která způsobuje, že banány začnou hnít a rostlinu zcela zničí. Stejně jako Fusarium „ucpává“ vaskulární tkáň rostliny, takže banánovník nemůže čerpat potřebné živiny.
Tato bakterie se do roku 2001 vyskytovala jen v Etiopii. Nyní se však rozšířila přes východní Afriku a zvlášť těžce s ní bojuje Uganda a Kongo.
Asi třetina světové produkce banánů přitom pochází z Afriky, přičemž 40 % z východní Afriky, kde banány většinou pěstují drobní zemědělci, kteří bojují s velmi rychlým přenosem bakterie. Ta se skrze přenašeče v podobě hmyzu a infikovaných nástrojů šíří mnohem rychleji než plísně.
"Jakmile se nakazí jedna rostlina, za několik měsíců to zklividuje celé pole," říká Leena Tripathiová, biotechnoložka z Mezinárodního institutu pro tropické zemědělství v Nairobi v Keni. "Zničí se tak živobytí milionů zemědělců, kteří jsou na pěstování banánů závislí."
Dalším nebezpečím je Banana Bunchy Top Virus, který napadá listy. Dříve se běžně vyskytoval v některých částech Afriky a Asie. Napadení sice ovlivňovalo všechny odrůdy banánů, některé si s ním však poradily lépe.
V poslední době si však vědci všímají, že následkem tohoto viru dochází ke stále větším ztrátám. Obzvlášť znepokojivá je situace v Konžské pánvi. V této oblasti by zemědělci mohli zcela ztratit své banánové plodiny. Nehrozil by jim sice hladomor, ale přišli by o důležitou složku potravy.
V oblastech střední Afriky často farmy krachují nejen kvůli napadení rostlin viry a bakteriemi, ale i pro nedostatek podpory ze strany výzkumných organizací, které by jim pomohly se se ztrátami vyrovnat a začít znovu a s vyšší hygienou. Vesnice tak nakonec končí bez banánů, protože jim nikdo nevěnuje pozornost.
Dalším závažným onemocněním je černá houba zvaná sigatoka, která způsobuje plísňové onemocnění. Banány jsou také obtěžovány škůdci, jako jsou hlístice a hmyz. Očekává se, že i změny klimatu ovlivní růst banánů.
Co s tím?
Dobrou zprávou je, že banány jsou dost odolné. Proto není potřeba mít strach, alespoň pokud jde o poslední jmenovanou hrozbu. Dají se pěstovat jak v subtropických, tak v tropických oblastech po celém světě – od jižní Afriky až po Turecko. Pokud bude docházet ke zvyšování teplot, banánům to neuškodí. Problémem však budou očekávané intenzivní bouře a větší sucha, které by mohly plantáže zcela zničit.
Zůstaňme ale u dobrých zpráv. Nový kmen Panamské choroby dosud „došel“ do Latinské Ameriky. Zároveň vědci z Tchaj-wanu už dokázali vyvinout banány odrůdy Cavendish, které jsou delší dobu odolné proti napadení plísní Tropical Race 4 a produkují plody i za její přítomnosti.
Do budoucna je v plánu pprozkoumat bakterie a plísně, které se přirozeně vyskytují na banánech a vysledovat, které by mohly chránit rostlinu před infekcemi. Další skupina vědců zase uvažuje o způsobu, jak geneticky upravit banány, aby co nejvíc byly odolné. Zatím jsou v prvních fázi testování.
Kdyby došlo k nejhoršímu, je tu i možnost přejít od odrůdy Cavendish na nový kultivar. Ale to je zatím předčasné. O Tropical Race 4 se na Tchaj-wanu ví už desítky let a pořád se tam banány pěstují, přestože je to méně než před objevením nového kmene.
Ano, banány čelí velmi vážným hrozbám, které je třeba řešit. A ano, některé farmy nejspíš ještě skončí. Ale zatím není potřeba se zbytečně bát, že by banány z našeho potravinového řetězce navždy zmizely.
