Bezpilotní letouny hlídají nosorožce v Keni. Pomůžou je konečně zachránit?

Využití technologických zázraků nemusí být jen válečné. Ukázalo se, že mohou pomáhat v boji s pytláky. Pomohou ho konečně vyhrát?

Zdroj: Thinkstock

Keňská rezervace Ol Pejeta se rozhodla postavit pytlákům s nejnovější technologii po boku. Ostatně i sami pytláci už dávno neloví zvěř jen s puškou v ruce. Používají tu nejmodernější technologii - laserové zaměřovače, špičková letadla a nejpokročilejší zbraně.

Pytláctví je totiž obrovský byznys, který generuje ještě vetší peníze. Jsou v něm zapleteni politici, charitativní organizace, zemědělci i profesionální lovci. OSN odhaduje, že v tomto obchodu se ročně protočí asi 38 miliard dolarů. Takže i boj s pytláky musí pokročit vpřed a nemůže nespočívat v pouhém pronásledování pytláků s baterkou v ruce.

A právě v této oblasti se vytvořil ideální prostor pro působení bezpilotních letounů - dronů (angl. UAV; Unmanned Aerial Vehicle). Přírodní rezervace a národní parky v Asii a Africe začínají využívat bezobslužných neboli automaticých technologií, jejichž cílem není nic jiného, než ani na okamžik nespustit oči z ohrožených druhů zvířat.

Technologie na správné straně

A mezi nejohroženější z nejohroženějších patří bezpochyby i nosorožci v rezervaci Ol Pejeta ve východoafrické Keni. Severní poddruh nosorožce bílého je nejohroženější ze všech druhů nosorožců. O projektu ZOO Dvůr Králové (která měla 4 jedince vzácných nosorožců), který se snažil o záchranu a rozmnožení tohoto vzácného poddruhu nosorožce bílého, jsme už mnohokrát psali (například zde nebo zde). Severní poddruh je podle informací z roku 2008 ve volné přírodě vyhynulý, ale v roce 2010 bylo v Jižním Súdánu pozorováno několik jedinců.

 

Ol Pejeta se rozkládá na ploše 90 tisíc akrů. V roce 2009 se stala domovem posledních 7 bílých nosorožců severního poddruhu. Tato rezervace stejně jako mnoho dalších v Africe čelila velkému tlaku ze strany pytláků - eufemisticky řečeno. Mnohem lépe by situaci odpovídala slova jako systematické vyhlazování, masakr nebo jatka (na výsledek jejich činnosti se můžete podívaz zde v jednom z našich článků). Výsledkem bylo utvoření 190členného ochranného sboru - ani ten však neměl šanci na takové ploše zvířata ohlídat. 

Ol Pejeta samozřejmě na dron neměla peníze, ale rozhodla se za svým cílem jít a peníze sehnat. Využila k tomu fundraisingový portál indiegogo.com, kde se jí podařilo vybrat dostatek peněz. Někdy i beznadějné věci lidé dokážou vyřešit velmi snadno. Stačí chtít. Podařilo se jim vybrat přes 40 000 dolarů a koupili svůj dron od americké společnosti Unmanned Innovation Inc.

Podívejte se na setkání té nejvyspělejší techniky a nosorožců (zdroj: Vimeo):

 

Dronem na pytláky 

Takhle vypadá dron, který bude chránit nosorožce, a nejen ty v rezervaci Ol Pejeta. Zdroj: Ol Pejeta, Kena

Vzdušný ranger, neboli ochránce parku, stál 70 000 dolarů. Bude vybaven kamerou s vysokým rozlišením a kvalitním zoomem. Nebude mu chybět ani infračervené snímání reagující na teplotu - to bude používat v noci.

Každá jednotlivá vzdušná mise bude kontrolovat 80 čtverečních kilometrů a bude trvat asi 90 minut. Předpokládá se, že takto bude vyrážet na hlídku třikrát až čtyřikrát denně. Její pozorování se bude rovnou přenášet do počítače na zemi. Ten budou sledovat "praví" rangeři, tedy lidé připravení zasáhnout v místech, kde bude hrozit nebezpečí.

"V prvním plánu jde hlavně o to, že by to mělo mít zastrašovací efekt," říká Rob Breare, který vede tento ochranářský projekt. "Když lidé letoun uslyší, budou vědět, že někdo z oblohy bedlivě sleduje každý jejich krok, a to by je mělo odradit. V dalším plánu jde o pozorování - přes kamerové záznamy budeme mít možnost vidět, co se děje, než na místo vyšleme rangery."

Nezbývá než doufat, že bezpilotní letouny pomohou ochránit ohrožená (i neohrožená) zvířata. A že se budou moci inspirovat i další národní parky a rezervace.

Zdroj: Treehugger / Ol Pejeta
FOTO: Thinkstock

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

 

 

 

 

 

 

 

Související články