Na kraji zarostlého pole uschlé vojtěšky za městem Grand Junction v Coloradu pošilhává šerif Derek Johnson, zavalitý mladý muž s nakrátko ostříhanými vlasy, po tečce ploužící se po světlé, zamlžené obloze. Není to sup ani vrána, nýbrž Falcon – nová značka bezpilotního vzdušného prostředku neboli dronu - a Johnson s ním létá.

Bezpilotní letouny hlídají nosorožce v Keni. Pomůžou je konečně zachránit?

Úřad šerifa zde v Mesa County, náhorní plošině plné farem a rančů obehnané horami v barvě kosti, zvažuje možnosti Falcona při vyhledávání ztracených turistů a zločinců na útěku. Přenosný počítač na stole před Johnsonem ukazuje dronem pořízené blikající obrázky nedaleké dálnice.

 

Sokol na nebi

Konstruktér letounu Chris Miser postává za Johnsonem a dívá se, jak sleduje Falcona. Sveřepý výraz, založené ruce, sluneční brýle posunuté na temeno vyholené hlavy – Miser je bývalý kapitán letectva, který pracoval na vojenských dronech předtím, než dal v roce 2007 výpověď a založil vlastní společnost v coloradském městě Aurora. Falcon má rozpětí křídel dva a půl metru, jeho hmotnost však činí pouhé čtyři kilogramy. Pohání jej elektrický motor a kromě dvou otočných kamer, pro viditelné světlo a pro infračervené záření, nese na palubě i autopilota naváděného pomocí GPS. Falcon, který je natolik sofistikovaný, že ho nelze vyvážet do zahraničí bez licence americké vlády, je podle Misera zhruba srovnatelný s Ravenem, ručně vypouštěným vojenským dronem, je však mnohem levnější. Dva bezpilotní letouny a podpůrné vybavení plánuje prodat přibližně za cenu jednoho policejního auta.

Zákon, který podepsal prezident Barack Obama v únoru 2012, nařizuje Federálnímu leteckému úřadu (FAA) otevřít americký vzdušný prostor dronům nejpozději k 30. září 2015. Prozatím je však Mesa County díky své prázdné obloze jednou z pouhých několika málo oblastí s povolením FAA pro lety bezpilotních letounů. Šerifův úřad vlastní bezpilotní helikoptéru s průměrem rotoru jeden metr nazývanou Draganflyer, která vydrží ve vzduchu jen 20 minut.

Falcon vydrží létat hodinu a snadno se ovládá. „Pouze zadáte souřadnice a on už si létá sám,“ říká Benjamin Miller, který má na starosti program bezpilotních letounů v úřadu šerifa. Pro navádění Johnson vyťuká do laptopu požadovanou výšku a letovou rychlost a naklikne cíl na digitální mapě; o zbytek se postará autopilot. Abyste Falcona vypustili, jednoduše ho mrštíte do vzduchu. Akcelerometr zapne vrtuli hned poté, co letounek vylétne, takže nerozseká ruku, která ho vypustila.

Zápach z nedaleké drůbežárny se vznáší nad vojtěškovým polem. „Pokročme dál a řekněme mu, aby přistál,“ navrhuje Miser Johnsonovi. Poté, co šerif klikne na laptopu, Falcon prudce klesne níž, uvolní neonově oranžový padák a zvolna doklouzá na zem, jen několik metrů od místa, na které Johnson kliknul. „Tohle Raven nedokáže,“ prohlásí hrdě Miser.

Napsal John Horgan
Fotografie Joe McNally

Chcete se dozvědět, co ještě drony dokážou a jak mohou pomáhat? Čtěte březnové číslo National Geographic…

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Mladé gorily se naučily ničit pasti pytláků
• Podívejte se, jak vypadají transporty nosorožců přes půlku Afriky. Ani to ale někdy nestačí…
• VIDEO: Utajený život zvířat v divočině. Odhalila jej skrytá kamera