Bobr napadl a zabil rybáře

Ačkoli je bobr evropský na Starém kontinentě největší hlodavec, který váží až 30 kilogramů, nebyl spojován s útoky na člověka. Ale jak ukazují dva případy z poslední doby, pokud se cítí ohrožený, umí zaútočit i na souši, kde vypadá neohrabaně. Postarší Bělorus přílišnou zvědavost dokonce zaplatil životem

Bobr napadl a zabil rybáře
Bobr napadl a zabil rybáře
Zdroj: archiv

Podle agenturní zprávy šedesátiletý rybář na cestě k jezeru Šestakov zahlédl bobra a snažil se ho vyfotografovat zblízka. Jenže zvířeti se samozvaný paparazzo nelíbil a zaútočilo.

Bobr se svými zuby, kterými klátí stromky s kmeny kolem sedmi centimetrů v průměru (ale zvládne i ty kolem 70 centimetrů) zakousl rybáři do nohy. A to tak nešťastně, že prokousl tepnu. Přes přítomnost dvou přátel zemřel neopatrný fotograf kvůli nadměrné ztrátě krve. Přivolaní zdravotníci už nemohli nic dělat.

Zdroj:

Na videu  je zachycen jiný útok bobra, který si nenechal filmování líbit. V tomto případě ovšem vyvázl kameraman bez úhony a video umístil na YouTube.

Bobr evropský (Castor fiber) je až metr velký, zavalitý hlodavec s hustou srstí a dlouhým plochým ocasem. Je velmi přizpůsoben vodnímu životu, rád si staví soustavy kanálů a hrází. Jeho potravu tvoří kromě bylin i větvičky a lýko. Je dokonale přizpůsoben životu ve vodě díky plovacím blanám, které jsou na zadních končetinách, a uzavíratelným nozdrám. Uzavřít může také tlamu ihned za řezáky, které tak může ve vodě plně využívat. Oči jsou před vodou chráněny průhledným víčkem-mžurkou. Vedle toho má i žlázu vyměšující látku, která impregnuje srst. Pod vodou je schopen setrvat až 20 minut. Dovede uchopovat předměty. Má pátý částečně protistojný prst na předních končetinách. Když si nemůže udělat obydlí v podzemí, může strom pokácet a použít jej jako základ svého hradu (2,5 m vysokého a 3 m širokého), který tvoří hráz na potoce nebo řece, kde se rozhodl usídlit. Ze svého hradu vyrážejí hned po setmění a vracejí se až pozdě k ránu. Jejich práce má i kladný vliv na místní druhovou rozmanitost. V důsledku pokácení některých stromů dojde k prosvětlení území, které se pak stává vhodnějším pro mnohé druhy, zejména ptáky. Obecně jim vyhovují místa s mírně tekoucí vodou a břehy porostlé měkkými dřevinami jako je vrba, olše, osika, bříza nebo topol.  Informace převzaty z Wikipedie

Související články