Časová osa zachycující třicet let trvající zápas Ukrajiny za nezávislost
Od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se Ukrajina musela potýkat se stále silnějším sevřením sousedního Ruska a s jeho rozpínající se mocí.
Ruské vojenské síly vpadly na Ukrajinu časně ráno 24. února 2022. Této události předcházela zlověstná vojenská příprava trvající celý rok. Ukrajina získala nezávislost před třiceti lety, po rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991. Teď byla napadena od severu z Běloruska, od východu z Ruska a od jihu z poloostrova Krym, který je pod ruskou kontrolou. Ukrajina se svými téměř 45 miliony obyvatel leží ve strategickém prostoru mezi Ruskem a zbytkem Evropy, k němuž patří i pás východoevropských států, jež byly kdysi součástí Sovětského svazu, ale dnes jsou členy Severoatlantické aliance. Rozšiřování západní obranné aliance vnímá Rusko jako zásadní hrozbu.
Severoatlantická aliance
NATO se rozšiřuje od svého založení v roce 1949. Aliance vznikla jako nástroj zajišťující kolektivní evropskou bezpečnost a jako protiváha vzrůstající sovětské moci po druhé světové válce. Jejími signatáři je dnes třicet států včetně USA a Kanady.
Ruské zásahy v zemích bývalého Sovětského svazu vedly v některých sporných oblastech ke vzniku takzvaných zón „zamrzlého konfliktu“. Patří mezi ně také oblasti podél ukrajinských hranic. Ukrajinu pojí s Ruskem hluboké historické i kulturní vazby, ale ukrajinské snahy zbavit se ruské nadvlády vedly v posledních letech ke ztrátám na životech a k tomu, že Ukrajina přišla o část území. V roce 2014 Rusko anektovalo poloostrov Krym a krátce nato také rozsáhlé oblasti na východní Ukrajině. Na počátku roku 2022 následoval útok na celou Ukrajinu.
1991
Sovětský svaz se v roce 1991 rozpadá a Ukrajina vyhlašuje nezávislost.
28. srpna 1991 se v centru Kyjeva sešly tisíce Ukrajinců požadujících nezávislost. Tři vztyčené prsty symbolizují trojzubec, ukrajinský znak.
1994
Ukrajina navazuje partnerskou spolupráci s NATO. Vzdává se všech jaderných zbraní a podepisuje dohodu s Ruskem, USA a Spojeným královstvím, která jí zaručuje nezávislost.
V Jaltě, černomořském přístavním městě na Krymském poloostrově, se ženy chystají odevzdat hlasovací lístky v parlamentních volbách 27. března 1994.
2003–2004
Sporné volby v Gruzii v roce 2003 a na Ukrajině v roce 2004 vyvolaly v Gruzii „růžovou revoluci“ a na Ukrajině „oranžovou revoluci“, jež byly protesty proti korupci a ruskému vlivu.
Kyjev, 28. prosince 2004: Ukrajinci v Kyjevě oslavují volební vítězství Viktora Juščenka nad jeho soupeřem, kterého podporovala Moskva.
2008
Ukrajina a Gruzie začínají usilovat o členství v NATO. V létě téhož roku Rusko podporuje separatisty v Abcházii a Jižní Osetii. Ukrajina zahajuje rozhovory o sblížení s Evropskou unií.
Civilisté se v roce 2008 snaží uniknout před boji, zatímco ruské vojenské síly upevňují své pozice nedaleko gruzínského Tbilisi.
2014
Na kyjevském náměstí Majdan vypukly protesty, když vláda ukončila rozhovory o spolupráci s Evropskou unií. Bylo zabito více než sto protestujících a ukrajinský prezident podporovaný Moskvou uprchl do Ruska.
Na kyjevském náměstí Nezávislosti se 21. listopadu 2013 rozhořel násilný konflikt mezi demonstranty a policií. Důvodem protestů bylo rozhodnutí promoskevské vlády pozastavit rozhovory o těsnější spolupráci s Evropskou unií.
Březen 2014
Rusko získává kontrolu nad Krymským poloostrovem a připojuje jej ke svému území.
Ruští vojáci blokují cestu téměř dvěma stovkám příslušníků ukrajinských ozbrojených sil, když se 4. března 2014 přiblížili k vojenskému letišti nedaleko ruské námořní základny v Sevastopolu. Rusko Krym zabralo a připojilo ke svému území.
Duben 2014
Proruští separatisté ovládli část oblastí Doněck a Luhansk na východní Ukrajině. Minská mírová dohoda z roku 2015 násilnosti částečně zmírnila, ale do konce roku 2021 v oblasti zahynulo více než 13 000 lidí.
Proruští separatističtí ozbrojenci střeží město Doněck na východě Ukrajiny, 25. května 2014.
2019–2020
Podle dodatku ústavy přijatého v roce 2019 bude Ukrajina usilovat o vstup do NATO a Evropské unie. V následujícím roce získává Ukrajina status aliančního partnera dodatečných příležitostí a spolupracuje s aliancí na vojenských misích a cvičeních.
Ukrajinští vojáci během výcviku v oblasti Lvova na západě Ukrajiny. Výcvik je součástí mnohonárodního programu vojenského cvičení Rapid Trident 2020, jehož se účastní ozbrojené síly Ukrajiny, Spojených států a členských států NATO
2021–2022
Rusko stahuje mohutné vojenské síly k hranicím s Ukrajinou. Ruský prezident Vladimir Putin posílá vojenské oddíly do oblasti Doněcka a Luhansku, které jsou v rukou separatistů, a uznává jejich nezávislost. Dne 24. února 2022 zahajuje Rusko pozemní, letecký i námořní útok na Ukrajinu.
Dnes
Sporná území podporovaná Ruskem existují i v jiných oblastech bývalého Sovětského svazu, také v Gruzii a na východní hranici Moldavska s Ukrajinou.
Námořníci s námořnickými čapkami bývalé sovětské flotily se v roce 2014 účastní proruského shromáždění na Leninově náměstí v Doněcku. Doněck je největší město v průmyslové oblasti Donbas, která je centrem těžby uhlí a ocelářského průmyslu.
