České zájmy v Arktidě
Arktida se svým narůstajícím ekonomickým potenciálem v současné době prochází dynamickým vývojem, který s sebou přináší celou řadu nových příležitostí a rizik s regionálním i globálním dopadem.
Dochází k tzv. „arktickému paradoxu“, kdy na jedné straně státy pod vlivem globalizace podporují ekonomický rozvoj regionu, a na straně druhé se snaží příjimat opatření k ochraně přírody a unikátního životního prostředí. To zahrnuje kromě jiného podporu zachování tradičního způsobu života a kulturního bohatství původních obyvatel Arktidy. Navíc je Arktida jedinečným příkladem mezinárodní spolupráce. Charakter příležitostí je natolik zásadní a zároveň přesahující hranice jednotlivých suverénních států v regionu, že státy dávají přednost kooperaci před konfliktním jednáním. S přihlédnutím k mocenským zájmům zainteresovaných aktérů v regionu je tato unikátní „laboratoř spolupráce“ ojedinělým příkladem fungujících mezinárodních vztahů v celosvětovém měřítku.
Česká republika v současné době nemá zásadní politické ani ekonomické zájmy v Arktidě. Nicméně zapojení do mezinárodní spolupráce v této oblasti je důležitým faktorem pozitivně ovlivňujícím národní bezpečnost a mezinárodní postavení ČR, a to zejména v rámci struktur EU a NATO. Uskutečňuje se tady totiž řada strategických rozhodnutí, jsou zde testovány nové technologie a vznikají tu důležitá partnerství. Kromě toho se v Arktidě střetávají zájmy světových mocností (včetně českých spojenců v Alianci), které mají přímý i nepřímý dopad na bezpečnost v Evropě a potažmo i na Českou republiku. Naším zájmem je nezůstat stranou tohoto vývoje a rozvíjet angažovanost v regionu.
Na žádost Ministerstva zahraničních věcí ČR jsme v roce 2017 s kolegyní Zuzanou Trávníčkovou vypracovaly rozsáhlou výzkumnou zprávu o Arktidě. Ta vychází z identifikované výzkumné potřeby MZV ČR a analyzuje současný stav a základní principy fungování arktického režimu. Zpráva se zabývá také politikou jednotlivých klíčových aktérů – osmi arktických států (Dánsko, Finsko, Island, Kanada, Norsko, Rusko, Švédsko a USA), působících v arktickém regionu a podílejících se na jeho správě a řízení. Kromě toho si analýza všímá působení dalších čtyř významných aktérů (Arktická rada, Evropská unie, NATO a Čína), kteří mohou ovlivňovat politický i ekonomický rozvoj Arktidy. Výzkumná zpráva dále formuluje několik dlouhodobých a krátkodobých doporučení pro rozhodování státní správy v oblasti mezinárodních vztahů a zahraniční politiky ČR. Zpráva tak přispívá k aktivnějšímu podílu ČR na utváření arktické politiky na evropské i globální úrovni. Zároveň napomáhá ke kvalifikovanému rozhodování v politických, ekonomických a mezinárodněprávních otázkách Arktidy, zvýšení důležitosti a prestiže ČR a směřování dalšího vědeckého bádání v regionu.
Jedním z dlouhodobých doporučení výzkumné zprávy je podpora aktivní účasti ČR v mezinárodních organizacích, které se věnují vývoji Arktidy. Nejdůležitější z nich je v tomto ohledu Arktická rada (Arctic Council), kterou tvoří političtí zástupci osmi arktických zemí (většinou na úrovni ministrů zahraničních věcí). Ministerská setkání Arktické rady probíhají jednou za dva roky, kdy zároveň dochází k výměně ve funkci předsednické země. Kromě těchto vrcholných ministerských jednání se každoročně konají společná setkání politiků a vědecké komunity.
Česká republika byla na ministeriálu také zastoupena. S kolegy jsme se snažili přispět do odborné debaty a tvorby doporučení pro vládní představitele osmi arktických zemí. Díky zájmu politiků z tzv. „arktické osmičky“ byli přizváni ke konzultacím rovněž zástupci vědecké komunity jak z arktických, tak i nearktických zemí, původní obyvatelé Arktidy a rovněž vládní představitelé z dalších zemí, které se podílejí na polárním výzkumu. Díky tomu jsme měli jako zástupci České republiky možnost zapojit se do debaty. Hlavním tématem bylo globální oteplování a jeho dopady na společnost i ekosystém Arktidy. Cílem vědecké části setkání bylo připravit podklady a soubor doporučení, aby politici mohli kvalifikovaně rozhodovat v otázkách Arktidy a jejího budoucího rozvoje.
Kromě účasti na loňském ministeriálu v Berlíně mají čeští polární výzkumníci možnost zapojovat se do dění na zasedáních mezinárodního arktického vědeckého výboru IASC (International Arctic Science Committee). Tento výbor je jedním z poradních orgánů Arktické rady a je tvořen pěti pracovními skupinami. Zástupci polární vědecké komunity se v jednotlivých skupinách zabývají specifickými otázkami výzkumu a vývoje Arktidy. Česká republika má své zástupce např. v terestriální skupině, atmosférické skupině nebo také skupině pro humanitní a sociální výzkum, na němž se podílím od roku 2017. Skupina se kromě jiných problémů zabývá dopady změn klimatu na společnost. Díky podílu na výzkumných úkolech i zapojení do činnosti mezinárodních organizací, a navíc díky řadě příležitostí k bezprostřední komunikaci s významnými politiky tak máme možnost přímo i nepřímo prosazovat zájmy České republiky při rozhodování o budoucím vývoji Arktidy.
|
O autorce: |
