Colin O´Brady: První člověk, který dokončil sólo trek přes Antarktidu
"Zvládl jsem to," oznámil rodině šťastný Američan, který po téměř dvou měsících pokořil zmrzlý kontinent. Vydal se na cestu, na které lidé před ním umírali. Napnul síly, omezil spánek a povedlo se mu, co nikomu před ním.
Ušel celkem více než 1498 kilometrů a 26. prosince konečně spatřil svůj cíl – Rossův šelfový ledovec. Třiatřicetiletý Colin O´Brady prošel přes Antarktidu pouze s pomocí vlastních sil za neuvěřitelných 54 dnů. Původní plán byl 70 dní, což se mu podařilo překonat díky rychlému tempu, které nasadil.
Rozhodl se spolehnout se pouze sám na sebe, což znamenalo, že si na startu musel na sáně naložit všechny potřebné věci. Každý, kdo se o to samé na tom stejném místě pokusil před ním, neuspěl – v roce 2016 se na náročný sólo trek vydal Brit Henry Worsley, ale 48 kilometrů před koncem zahynul. Další průzkumník zase v roce 2017 sešel z cesty.
O´Brady nechtěl nic zanedbat, a tak si s sebou vzal stan, spací pytel, kamery, satelitní telefon i 30 kilogramů paliva na vaření. Na začátku jeho náklad vážil 180 kilogramů, z toho 100 kilogramů zabralo jídlo, což mělo O´Bradymu zajistit přežití na déle než dva měsíce.
„Byla to vysoká matematika. Zvažoval jsem každou kalorii navíc a hledal ty nejkvalitnější suroviny, protože jsem věděl, že pocítím každý gram,“ řekl O´Brady. Cestovatel si ale nemohl dovolit hladovět, protože potřeboval mít pro odvážný plán dostatek sil. Věděl, že během cesty nebude mít možnosti uvařit si čerstvé jídlo. Vsadil proto na ovesné vločky, lyofilizovaná jídla, polévky a energetické tyčinky, které speciálně pro něj vyrobil sponzor.
„Pořád jím dokola to samé. Každé ráno zaliju vroucí vodou ovesné vločky, do kterých přimíchám proteinový prášek a extra olej jako zdroj tuku. Poté si každých devadesát minut dám tyčinku, která obsahuje směs ořechů, semen, kokosového oleje a dalších ingrediencí, které slouží jako zdroj energie,“ řekl O´Brady v listopadu.
Colin ušel 1498 kilometrů v podmínkách, kdy jeho tělo bojovalo s chladem a psychika s osamělostí. Často zápasil s hustým sněhem a zrádným terénem, nehledě na váhu sání.
Pro zvýšení motivace se rozhodl pojmout trek jako závod. Soupeřem se stal jeho kamarád, Brit Louis Rudd. Muži odstartovali společně. Rudd se brzy ujal vedení, ale už na Štědrý den měl O´Brady více než 128 kilometrů náskok.
Cesta byla pro oba plná výzev. Například museli odolat pokušení, když se dostali na Jižní pól, kde je malá výzkumná stanice. Kdyby vešli dovnitř nebo přijali šálek čaje od tamního týmu, jejich cesta by se nedala počítat jako zvládnutá jen s pomocí vlastních sil.
Ke konci O´Brady vážně uvažoval, zda cestu nevzdá. Přiznal, že posledních 32 hodin, kdy už se rozhodl neodpočívat, pro něj byly nejnáročnější v jeho životě. „Síly ubývaly. Cítil jsem, že mi chybí energie a tělo už si nedokázalo udržet teplo. Musel jsem se plně soustředit na svůj cíl, abych překřičel mysl, která chtěla skončit,“ řekl O´Brady, který se v cíli nejvíce těšil na to, až se pořádně vyspí.
I přes nehostinné podmínky a potřebu regenerace odložil cestu domů do chvíle, než do cíle dorazil jeho kamarád. Dočkal se ho 29. prosince. "To, co se zdálo nedosažitelné, se nám oběma podařilo dokončit v jednom roce," řekl pyšně Colin O´Brady - šťastný, že může po necelých dvou měsících konečně obejmout svého parťáka.
