Přibližně od roku 2006 jsou hlášena náhlá vymření včelstev bez zjevné příčiny. S časem se podobné záhadné případy množily po celém světě. Při hledání viníků, se nejčastěji jako hlavní podezřelý jevily pesticidy určené k hubení škůdců - například roztočů.

Nová studie však nabízí horkou stopu v podobě fruktózového sirupu, který včelaři sami dodávají včelstvům namísto medu, který jim odebírají. Tato praxe byla zavedena již 70. letech a dosud nebyly jištěny žádné negativní účinky takového postupu.

Nyní však entomologové varují, že ačkoli se účinky fruktózového sirupu neprojevily okamžitě, dlouhodobě oslaboval imunitu včel, a ty tak skutečně nejsou odolné vůči pesticidům, které by je dříve nezahubily. Fruktózový sirup není sám o sobě toxický, to nedostatek medu, který si lidé od včel berou, je oslabuje.

V medu jsou prospěšné látky nejen pro lidi, ale především i pro včely samotné. Ve fruktózovém sirupu jsou sice živiny, ale už ne látky, které by uměly obrnit včely vůči pesticidům, které ani nebyly vyvinuty proti nim.

Sirup je nebezpečný i pro lidi

Fruktuzový sirup přitom nepůsobí problémy jen včelám, ale i lidem. A nemá to co dělat se slavným výrokem, že lidstvo vymře tři roky po včelách (který není pravdivý).

Už přibližně 30 let se fruktóza rozsáhle používá v potravinářském průmyslu místo cukru - podle Wikipedie především v nealkoholických nápojích (limonádách, sodách, ochucených minerálních vodách, mléčných drincích, sportovních drincích, aj.), dále v různých omáčkách, dressincích, příchutích k jiným potravinám. Důvod je prostý - je až polovinu levnější než klasický cukr a má i pozitivní faktor - tělu dodá glykogen rychleji než ostatní sacharidy a škroby.

Druhou stranou mince je ovšem rychlejší růst obezity, protože aktivuje i rychlejší ukládání tuku v tkáních. Metabolizace fruktózy přispívá navíc  k rozvoji dny a zvýšeného krevního tlaku. A fruktóza zároveň oslabuje přirozenou tvorbu inzulínu, a tak zvyšuje možnost propuknutí cukrovky.