Studie odborníků z University of Minnesota zveřejněná v časopise Science mimo jiné upozorňuje, že polovina hnojiv se lije či rozprašuje na polích úplně zbytečně. Do půdy se tak dostává o 60 % více dusíku a asi o polovinu více fosforu, než je potřeba, ačkoli se například zásoby fosforu ztenčují.

Dalším faktorem, který zvyšuje hrozby hladomorů je nedostatečná infrastruktura především v rozvojových zemích. Základních plodin je sice dostatek, ale váznoucí doprava a špatné podmínky skladování vedou ke zbytečným ztrátám.

Studie proto doporučuje zaměřit se na efektivnější zpracování základních plodin jako je pšenice a rýže především v klíčových zemích, k nimž patří především Čína, Indie, USA, Brazílie, Indonésie, Pákistán a Evropa. Zvýšení efektivity je potřebné, protože do roku 2050 má počet lidí na Zemi dosáhnout devíti miliard.

Kromě hnojení a infrastruktury je dalším důležitým faktorem dostupnost užitkové vody. Podle studie zbytečné plýtvání s vodou dosahuje osmi až patnácti procent z celkového objemu.

Ovšem další nemalá rezerva se skrývá v možnosti, že by se vzdalo lidstva masa z domácích zvířat. Produkce určená na jejich výkrm by totiž už dnes mohla uživit kolem čtyř miliard lidí navíc. Ovšem prosazení takového opatření není reálné.