200 tun najednou

Přes 3,5 milionu rybářských a tisíce pirátských lodí denně pase v mořích po úlovku. Hejna ryb sledují pomocí sonarů
i satelitních systémů a loví zatažením sítí, které jsou schopné nabrat na jeden záběr přes 200 tun úlovku. Vlečné sítě dosahují rozměrů fotbalového hřiště. Mají tvar kapsy a jsou taženy podél dna. U dna je drží velké kovové desky. Lovné šňůry by omotaly celou zeměkouli 550krát, kterými disponuje rybářský průmysl.

Smrt mořských savců
Častými oběťmi sítí jsou delfíni, tuleni a velryby. Uvíznutí v síti jim znemožní přístup ke vzduchu, a proto utonou. Podobný osud potkává i mořské želvy.
Lovné šňůry měří 120 kilometrů a někdy i více. Patří mezi nejrozšířenější nástroje pro hromadné chytání ryb. Mají na sobě stovky tisíc háků s návnadami a jsou loděmi vlečeny v různých hloubkách nebo
se zachycují za bóje.

Věděli jste, že:

• Nešetrné metody: Miliony tun ryb a mořských živočichů se ve světě ročně vyhodí přes palubu. Jsou nevhodné pro konzumaci a zpracování.
• Fabrika na vodě: Jedna průmyslová rybářská loď denně vyloví stejné množství ryb jako 50 malých rybářských škunerů za celý rok.
• 70–80 milionů tun ryb a dalších jedlých organismů je ročně vyloveno ze světových moří a oceánů.
• Evropa ryby dováží, i když má jednu z největších rybářských flotil.

V polovině století bez ryb?

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) upozorňuje, že rybáři buď zcela zdevastovali, nebo vážně ohrožují 80% ryb v téměř všech částech světa. Pokud se situace nezlepší, může se stát, že kolem roku 2050 budou oceány téměř bez ryb. Mezi nejohroženější druhy patří tuňák obecný, zvaný 
také modroploutvý, jehož maso patří k nejvyhledávanějším. Nelze odhadnout, kolik tuňáků v mořích plave, ale například v Tichém oceánu odhadem zmizelo už 96 % jeho populace. Japonský koncern Mitsubishi skupuje tuňáky a část jich (asi 20 000 tun ročně) uchovává v hluboce zmrazeném stavu. Pokud tuňák z moří zmizí, bude se jeho maso vyvažovat zlatem.

ŘEŠENÍ?
Stačilo by dva tři roky nelovit. V mořích by přibyly miliony tun ryb
a rybářům by to, pokud by do budoucna dodržovali stanovené limity lovu, přineslo plnější sítě za méně práce i nákladů.

Mohlo by vás zajímat:

• Tuňáci v akci
• První rybáři lovili před 42 000 lety: Nebáli s ejet na otevřené moře
• Proč musíme chránit oceány? Jak jejich záchrana může ovlivnit naše životy?

Nejohroženější druhy:

• treska obecná
• treska skvrnitá
• sardinka
• 
žraloci
• rejnoci

• úhoř
• 
sardel obecná

• červenice obecná
• tuňák obecný
• 
mečoun obecný
• 
losos obecný
• 
ledovka patagonská
• štikozubec evropský
• okoun mořský
• 
ropušnice obecná

• mník mořský
• platýz obecný
• platýz černý
• platýz velký
• kanic
• jeseter
• 
treskovník novozélandský
• marlín
• 
tropické krevety