Důležitý milník: Nejstarší chléb vznikl mnohem dřív, než přišlo zemědělství
Archeologové našli v Černé poušti v severovýchodním Jordánsku zbytky chleba, jehož původ se datuje na období před 14 5000 lety. Jasný důkaz, že lidé začali jednu ze základních potravin připravovat o tisíce let dřív, než se myslelo.
Nález naznačuje, že lovci-sběrači z východního Středomoří si pekli chleba více než 4000 let předtím, než se začali cíleně pěstovat rostliny.
Ploché pečivo, pravděpodobně nekvašené a připomínající pita chléb, vzniklo z volně rostoucích obilovin, jako je ječmen, pšenice nebo oves, jejichž hlízy byly rozemlety na mouku.
Umění takto péct se připisuje kultuře zvané Natúfien, která existovala v pozdním paleolitu na východním pobřeží Středozemního moře a vyznačovala se spíše usedlým než kočovným způsobem života.
Chléb byl až dosud spojován s prvními zemědělci, kteří cíleně pěstovali obiloviny a luštěniny. Poslední důkaz nejstaršího chleba pochází z 9100 let starého místa v Turecku.
"Objev nás vede k rozhodnutí znovu posoudit, zda existuje vztah mezi výrobou chleba a původem zemědělství," říká vedoucí výzkumu Amaia Arranz-Otaegui. "Je totiž možné, že právě chléb, když se stal oblíbeným a vyhledávaným jídlem, mohl lidi motivovat k tomu, aby se zabývali kultivací a hospodařením rostlin."
Archeolog Tobias Richter upozornil na nutriční důsledky přidání chleba do stravy. "Chléb nám poskytuje důležitý zdroj sacharidů a živin, včetně vitaminů B, železa a hořčíku, stejně jako vlákniny."
Důkazy z místa nálezů prozrazují, že natufiánci měli stravu založenou na masu a rostlinách. Uprostřed obydlí byl umístěn kulatý krb o průměru jednoho metru, vyrobený z plochých čedičových kamenů.
