Vědci využili DNA extrahovanou z kostí a zubů k podrobnému zmapování (sekvencování) mateřských genetických linií, které jsou v současnosti zjištěny až o 45 % Evropanů. Na výzkumu se podíleli také odborníci z univerzity v Mainzu a přispěla i National Geographic Society v rámci svého rozsáhlého Genografického projektu.

"Získali jsme první genetický záznam z těchto linií v běhu času, a je fascinující, že můžeme přímo pozorovat vývoj lidského DNA v reálném čase, a dramatické populační změny, které nastaly v Evropě," říká hlavní autor studie Dr. Wolfgang Haak s tím, že tak se svými kolegy může sledovat vývoj od nejstarších zemědělců, přes doby bronzovou po současnost.

"Záznam mateřské dědičné genetické skupiny (haploskupina H), ukazuje, že první zemědělci dorazili do Německa z oblasti dnešního Turecka a Blízkého východu, kde se zemědělství rozvinulo o tisíce let dříve," uvádí spoluautor výzkumu Paul Brotherton z University of Huddersfield ve Velké Británii.

Náhlá změna v genech

Nicméně v genech se skrývalo překvapení. "Zajímavé, je že genetické markery první panevropské (zemědělské) kultury (s lineární keramikou), která byla očividně úspěšná, byly náhle nahrazeny před 4500 lety, a my nevíme přesně proč, co významného se stalo. Teď začne pátrání," uvedl ředitel ACAD, profesor Alan Cooper.

Mezinárodní tým vyvinul pro svůj výzkum nové postupy v molekulární biologii, které umožnily sekvencování mitochondriálních genomů s pravěkých koster. Jde tak o vůbec první studii, která byla připravena s pomocí těchto metod.

"Zjistili jsme, že genetické základy moderní Evropy byla položeny teprve v polovině neolitu, po odhalené genetické transformaci přibližně před 4000 lety," říká Dr. Haak. Genetiku Evropanů změnila vlna nově příchozích z východní Evropy a rozšiřováním kultury z Ibérie.

"Expanze kultury zvoncových pohárů (pojmenovaná podle její typické keramiky) se zdá být klíčovou událostí. Vznikla v dešním Španělsku v období kolem 2800 př. n. l. a během několika století se rozšířila do Francie střední Evropy i Británie a také Maroka.

Dřívější teorie osídlení Evropy pracovaly se zalidněním vnitrozemí až v souvislosti s koncem doby ledové před 12 tisíci let. Nyní se zdá, že šlo spíše o několik migračních vln, které mohly mít rozdílné stimuly. 

Pravěká demografie

Při zkoumání DNA nejde jen o přiřazení nalezených koster k jednotlivým genetickým typům a jejich rozlišení. Ze zjištěných údajl jsou výzkumníci, kteří na projektu pracují přes sedm let, jsou schopni zjistit celkový demografický vývoj - tedy početnost dané populace.

"Tato práce ukazuje sílu spolupráce archeologie a analýzy staré DNA při rekonstrukci lidských dějin. V současnosti rozšiřujeme tento přístup i na další výseky historie v celé Evropě," zmínil pochvalně význam programu profesor Kurt Alt z Univerzity v Mainzu.

Ředitel Genografického projektu NGS Spencer Wells pak zdůrazňuje, že zatímco sekvencování DNA žijících lidí pomáhá určit jejich kořeny, zmapování staré DNA pomáhá pochopit dynamiku lidské evoluce.

 Zdroj: Materiály University of Adelaide.