Exkluzivně pro National Geographic: Vroucí vztah puštíka bělavého a fotografa
Mladý lovec stopoval ve studeném estonském lese losa, když si najednou uvědomil, že i jeho někdo sleduje - samice puštíka bělavého. Sven Začek se jí zadíval do očí černých jako noc a na jemně orámovanou srdcovitou tvář a byl ztracen.
Puštíci bělaví jsou divocí, mají křídla o rozpětí 120 centimetrů a svými pařáty dokážou rozdávat pořádné údery. Jedna ze samic puštíka se však nezdráhala stát se fotografovou múzou.
Brzy se do lesů vrátil nově vyzbrojen, tentokrát k lovu beze zbraní. Na hlavu si pevně narazil kapuci, protože tihle ptáci jsou pověstní tím, že se dokážou vetřelci řádně zaklovnout do hlavy. Další samice, na kterou narazil, se však chovala odměřeně a o kolik metrů se k ní přiblížil, o tolik se mu zase sama vzdálila.
Po dvou měsících, kdy vše uvízlo na mrtvém bodě, se najednou osmělila a rozlétla se střemhlav za hrabošem přímo před čočkou jeho fotoaparátu. „To byl opravdu zásadní zvrat,“ říká Začek.
S nenuceností hvězdy televizní reality show mu samice puštíka dovolila, aby pak déle než tři roky zaznamenával všechna dramata jejího života. Prožívala před ním námluvy. Hltala hraboše. Pak tu štěbetala a postupně dospívala její mláďata. V roce 2010 samice zmizela. Začek z toho viní dřevorubce, kteří v okolí káceli ztrouchnivělé stromy, na nichž si puštíci bělaví budují hnízda.
O příběhu puštíka a fotografa Svena Začka si přečtěte více v červnovém čísle časopisu National Geographic!
Tento druh čítá v Evropě několik tisíc jedinců, v severní Asii jsou jich ovšem miliony. Začek ví, že by mohl najít jiné puštíky, žádný však už podle něj nemůže nahradit jeho ztracenou lásku.
Napsala Amanda Fiegelová
Fotografie Sven Začek
