Exkluzivně pro National Geographic: Zlatí náčelníci Panamy

Na travnaté, sluncem vyprahlé pláni v centrální Panamě se zlato vynořovalo z půdy tak rychle, že archeoložka Julia Mayová byla v pokušení křičet: „Stop, zastavte to!“ Léta pracovala, aby konečně nastala chvíle, na kterou tak čekala. Teď ji to však zaskočilo.

Zdroj: archiv

Takový poklad se najde jen jednou za život.

Už během studia se rozhodla, že bude odkrývat doklady starých civilizací, a proto v roce 2005 zahájila se svým týmem geofyzikální průzkum sídliště, které bylo v této rozsáhlé říční oblasti pojmenováno podle vodopádu EL Caño. Výsledkem průzkumu byla identifikace okruhu dávno zapomenutých hrobů.  Od roku 2010 zde Julia Mayová provádí se svými spolupracovníky archeologický výzkum.

V pohřební jámě prokopané do pětimetrové hloubky objevila pozůstatky pohřbu válečného náčelníka oděného do zlata. Jeho výstroj sestávala ze dvou embosovaných hrudních pancířů, ze čtyř pažních manžet, náramku z rolniček, z pásu z dutých perel podobných olivám, z více než 2 000 drobných perliček uspořádaných tak, jako by byly našity na váčku, a ze stovky trubkovitých perel sestavených do klikatého vzoru, které se nosily na bércích.  Takový nález by sám o sobě stačil na celý život, ve skutečnosti to však byl jen začátek. Julii Mayovou rozsah pokladu překvapil. 

 

Příští rok se tým vrátil a v lednu až dubnu, během období sucha, objevil druhý pohřeb, který byl stejně bohatý jako první. Zemřelý byl nepochybně dalším vysoce postaveným náčelníkem, protože měl na hrudi i na zádech dva zlaté pancíře, na pažích čtyři zlaté manžety a světélkující smaragd na krku. Poblíž něj ležel chlapec, nejpravděpodobněji jeho syn; i on byl oděný do zlata. Pod nimi byla vrstva propletených lidských těl, pravděpodobně obětovaných otroků nebo válečných zajatců. S využitím radiokarbonové metody byly pohřby datovány přibližně do období po roce 900, kdy mayská civilizace, vzdálená odtud asi 1290 kilometrů severním směrem, začínala upadat.

Julia Mayová měla jen málo času na zkatalogizování nových nálezů, protože její tým odkrýval stále další zlato. Artefakty se leskly na stěnách vykopané sondy a vyznačovaly umístění dalších čtyř hrobů.

Když Julia přehlížela celou scénu, nemohla si pomoci – byla skutečně ohromená: „Byla jsem prostě fascinovaná, zároveň jsem však měla obavy,“ vzpomíná.Začínaly deště a ona závodila s časem, aby všechny poklady dostala ven dříve, než řeka tekoucí opodál sídliště zaplaví.

A také věděla, že jakmile se zprávy o objevech rozšíří, přijdou vykradači hrobů. Všichni členové týmu jí museli přísahat, že nic neprozradí, a pak už se jen modlila za čisté nebe. 

 

Napsala A. R. Williamsová

Fotografie David Coventry

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články