Vydáváme se po hrbolaté cestě lemované z obou stran vysokými horskými hřbety, na kterých probleskují dlouhé linie bíle natřených kamenů. Ty signalizují, že přilehlé svahy byly prohledány a vyčištěny od nášlapných min a nevybuchlé munice, a to často i za cenu nejvyšší, jak nasvědčuje několik hrobů po stranách silnice.

Závod s časem

Nastražených min a výbušnin je zde opravdu enormní množství, nacházíme se totiž na místě zvaném Mese Ajnak, které si za dob sovětské okupace zvolila ruská armáda za jeden ze svých opěrných bodů v odlehlých horách provincie Lógar a na místě, které si o dvacet let později vybral Usáma bin Ládin pro hlavní výcvikový tábor al-Káidy v Afghánistánu.

Nyní zde ovšem probíhá jiná válka: desítky archeologů a stovky dělníků se snaží o záchranu cenných archeologických památek, které se tu rozkládají kolem dávného dolu na měď. Naplno tu i zuří boj s časem - než se rozjedou novodobé těžební práce a tato jedinečná památka zmizí ze zemského povrchu.

Tento závod začal již před třemi lety, kdy vláda v Kábulu a čínská důlní společnost MCC uzavřely dohoda o vytěžení a zpracování ložiska mědi, které je považováno za druhé největší na světě. To byl samozřejmě i důvod, proč byl Mese Ajnak (v překladu „Malý měděný důl“) v hledáčku i minulých civilizací. Vzhledem k výjimečnosti a množství zde koncentrovaných památek tak byl před dvěma lety zahájen záchranný archeologický výzkum vedený Archeologickým institutem v Kábulu.

Nevyčíslitelná hodnota

„Odkrývané relikty svou podobou soupeří s Machu Picchu a svým významem mohou přepsat historii buddhismu a Hedvábné cesty,“ potvrzuje Philippe Marquis, ředitel Délégation archéologique française en Afghanistan (DAFA), jejíž experti na práce od počátku dohlížejí. Když šplháte na centrální horu, kolem níž se starobylé město rozkládalo a na jejímž vrcholu trůní odkrytá pevnost, musíte mu v duchu dát za pravdu. Celý svah je pokrytý balvany a architektonickými články dávno rozpadlých staveb, které pokrývaly celou východní stranu hory a nyní se centimetr po centimetru dostávají zpět na sluneční světlo.

Nahoře panuje čilý shon, neboť zde pod dohledem archeologů pracuje několik desítek mužů v typických paštúnských oděvech, kteří byli najati ve vesnicích v širokém okolí. Při dlouhém výstupu se rychle začíná hůře dýchat a nohy záhy těžknou, jako by se v nich krev měnila v olovo, neboť se pohybujeme v nadmořské výšce kolem 2 500 metrů. Dýchání neusnadňuje ani všudypřítomný prach hnaný silným větrem, který se zvedá nad místem vykopávek. Nezbývá proto než natáhnout bavlněný šátek přes obličej, tak jak to dělají všichni kolem. Všechny tyto nesnáze jsou však vykompenzovány během několika sekund, kdy se z horského vrcholu naskytne úchvatný pohled dosahující až k hranicím s Pákistánem. Neméně omračující je ovšem i rozloha archeologických vykopávek rozkládajících se v širokém okolí na ploše větší než 1,5 x 1,5 km, která je obklopená prstencem buddhistických klášterů na přilehlých pahorcích. 

První zmínky o Mese Ajnak jako o archeologické lokalitě pocházejí z roku1963 ajejí význam byl plně potvrzen v roce 1976 po průzkumu významného indologa, profesora Gérarda Fussmana. O rok později publikovala následující expedice pátrající v Afghánistánu po starověkých důlních místech zprávu o pravděpodobném využití dolu v období Kušánské říše. Na celé ploše se pak významně podepsala prospekční činnost sovětských geologů na konci 70. let, kdy zde byly vykopány hluboké sondážní příkopy jdoucí po celém východním úbočí hory a narušující tak památky ukryté po staletí v zemi. V následujících letech celý areál velice negativně postihlo nelegální drancování památek, po kterém jsou dodnes patrné desítky vylupovacích štol dosahujících značných hloubek. Nápravu se podařilo zjednat až po roce 2004, kdy se dokonce podařilo dohledat a navrátit do Národního muzea v Kábulu mnoho uloupených artefaktů včetně cenných soch Buddhů.

Jako jeden z prvních byl odkryt a prozkoumán buddhistický klášter Kafariat Tepe pod severním úbočím hory, právě jehož impozantní pozůstatky těžce poznamenalo hledání a rabování starožitností.

Text Jiří Unger a Nicolas Engel
Fotografie Michal Przedlacki

A co Mese Ajnak ještě skrývá? O všem si přečtete v zářijovém čísle časopisu National Geographic.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Neznámou pyramidu uprostřed pouště našel Google. Anebo to bylo jinak?
• Hledá se hrob hrbáče Richarda III. Mohl by být pod parkovištěm
• Největší objev mexické archeologie všech dob slaví 60. výročí. Dodnes je však velkou záhadou