Exkluzivně pro NG: Splašené počasí ohrožuje celý svět. Co se děje?
Deště, které dosahují téměř biblické intenzity, nekončící vlny veder, tornáda, která útočí v divokých rojích – poslední dobou se počasí změnilo.
Víkendová předpověď pro Nashville v Tennessee hlásila pět až deset centimetrů dešťových srážek. Do nedělního odpoledne 1. května 2010 však spadlo v některých částech města víc než 15 centimetrů a déšť se stále řinul v proudech.
Starosta Karl Dean v městském krizovém centru sledoval první hlášení o přívalových povodních, když něco na televizní obrazovce upoutalo jeho pozornost. Byly to záběry z živého vysílání, na nichž přítok řeky Cumberland na jihovýchodě města zaplavoval auta a náklaďáky na mezistátní dálnici I-24. Kolem nich v pomalém pruhu proplouvala12 metrůdlouhá mobilní budova z Křesťanské školy Lighthouse…
Svět ve víru změn
V počasí se něco změnilo. Extrémní jevy jako povodeň v Nashvillu – označovaná úřady za tisíciletou vodu – nastávají častěji, než bylo obvyklé. Měsíc před Nashvillem svrhly přívalové deště na Rio de Janeiro 280 milimetrů srážek za 24 hodin a vyvolaly sesuvy půdy, které pohřbily stovky lidí. Přibližně tři měsíce po Nashvillu způsobily rekordní deště v Pákistánu povodně, které postihly více než 20 milionů lidí. Povodně na podzim roku 2011 v Thajsku zaplavily stovky výrobních závodů poblíž Bangkoku a zapříčinily celosvětový nedostatek počítačových pevných disků.
A nejsou to jen silné lijáky, co plní titulní stránky novin. V uplynulém desetiletí jsme byli svědky také katastrofálního sucha v místech jako Texas, Austrálie, Rusko i ve východní Africe, kde se desetitisíce lidí uchýlily do uprchlických táborů. Vražedné vlny veder zasáhly Evropu a rekordní počet tornád se přehnal přes Spojené státy.
Ztráty z takových událostí přispěly k nárůstu škod způsobených přírodními katastrofami v roce 2011 na odhadovanou částku 150 miliard dolarů na celém světě. To je zhruba 25procentní zvýšení oproti předchozímu roku. V USA se vyskytl rekordní počet: zaznamenali 14 událostí, z nichž každá způsobila škodu za více než miliardu dolarů, což značně převyšuje předchozí rekord z roku 2008, kdy bylo zaznamenáno devět takových katastrof.
Co se děje? Jsou tyto extrémní jevy signálem nebezpečné, člověkem vyvolané změny zemského klimatu? Nebo jen procházíme přirozeným smolným obdobím?
Všechno souvisí se vším
Stručná odpověď zní: pravděpodobně obojí. Primární síly, které stojí v pozadí nedávných katastrof, patří k přirozeným klimatickým cyklům, zejména El Niño a La Niña. Vědcise v průběhu několika posledních desetiletí dozvěděli hodně o tom, jak tato klimatická houpačka v rovníkovém Pacifiku ovlivňuje počasí v celosvětovém měřítku.
Během El Niña se obrovská masa teplé vody, která normálně setrvává ve střední části Tichého oceánu, přesouvá východním směrem až k Jižní Americe; během La Niñi se zmenší a ustoupí do západního Pacifiku. Horko a vodní páry vycházející z teplé vodní masy vyvolávají bouře tak silné a tak vysoké, že se jejich vliv šíří z tropů až do středních zeměpisných šířek.
El Niño obvykle tlačí bouře se silnými lijáky nad jižní část Spojených států a Peru, zatímco Austrálii přináší sucho a požáry. Při La Niña zaplavují Austrálii deště, kterých se naopak nedostává americkému Jihozápadu a Texasu, a dokonce i mnohem vzdálenějším místům třeba ve východní Africe.
Tyto následky nejsou automatické a neměnné; atmosféra i oceán jsou velmi složité systémy fyzikálních vazeb a další kolísání ovlivňují počasí na daném místě a v dané době. Přesto má tropická oblast Tichého oceánu obzvlášť silný vliv, protože do atmosféry dodává velké množství tepla a vodních par. Extrémní El Niño a La Niña tedy připravují podmínky pro extrémní události jinde ve světě.
Jenže přirozené cykly nemohou samy vysvětlit nedávnou řadu katastrof, které lámou rekordy. Děje se ještě něco jiného: Země se neustále otepluje a v atmosféře významně přibývá vlhkosti…
Napsal Peter Miller
Úvodní fotografie (největší písečná bouře v Phoenixu v Arizoně): David Bryant / NG
