Fotografie zachycují chaos, který zavládl po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu
Ruská vojenská operace na Ukrajině probíhá na souši, na moři i ve vzduchu. Takto vypadá při pohledu ze země.
V Kyjevě, hlavním městě Ukrajiny, zavládl chaos, když se obyvatelé ve čtvrtek 24. února 2022 před rozedněním probudili za zvuku balistických střel dopadajících na město. Druhé největší ukrajinské město Charkov, které leží v severovýchodní části země nedaleko hranice s Ruskem, zaznamenalo souvislou sérii výbuchů. Během dne se silnice zaplnily auty, když se lidé zoufale snažili uniknout z bombardovaných měst. Tisíce lidí se ukryly ve stanicích metra a uprchlíci s kufry se vydali k hraničním přechodům.
Eskalace, o níž Rusko hovoří jako o „zvláštní vojenské operaci“ a již Spojené státy označují jako „předem promyšlenou válku“, se stala nejvážnějším ohrožením míru v Evropě od druhé světové války, říkají představitelé světových velmocí.
Branci Ruské armády po slavnostním rozloučení nastupují do vlaku na nádraží v krymském Sevastopolu. Na Ukrajinu byly po zemi, letecky i po moři dopraveny tisíce ruských vojáků, aby se zapojili do invaze.
Muži a ženy při vojenském výcviku pro civilisty, který pořádá Hnutí zakarpatských veteránů ve vesnici Sjurte na západě Ukrajiny. Zatímco východní Ukrajina má silné vazby na Rusko, západ Ukrajiny se snaží navázat spojenectví s členskými zeměmi NATO
Ruská invaze na Ukrajinu se nyní odehrává na zemi, ve vzduchu i na moři. Na Ukrajinu byly odpáleny stovky střel mířících na vojenské cíle jako letiště, kasárna a sklady střeliva. Z Ruska i Běloruska překračují hranice kolony ruských vojáků a další vojenské oddíly bojují na jihu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil zákaz vycházení a stanné právo.
Konvoj ruských obrněných vozidel se přesouvá po dálnici na poloostrově Krym. Před zahájením invaze bylo k ukrajinským hranicím odveleno asi 100 000 ruských vojáků a tato situace vyvolala ostré odsouzení, ale Moskva popřela, že má v plánu zaútočit.
Ukrajinští vojáci severně od Doněcku den před zahájením ruské invaze. Rusko a jeho spojenci považují oblast kolem Doněcku za nezávislou. Jakmile Rusko uznalo nezávislost dvou odtržených oblastí, Putin nařídil, aby se tam přesunuly ruské vojenské síly.
Příslušník ruské armády střílí koncem ledna z houfnice při cvičení na střelnici Kuzminsky na jihu Rostovské oblasti.
Ze stanoviště protivzdušné obrany v ukrajinském Mariupolu stoupá kouř po čtvrtečním ruském útoku. Před svítáním se v největších ukrajinských městech ozvaly exploze a představitelé světových velmocí ostře odsoudili zahájení ruské invaze.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že chce „demilitarizovat“ Ukrajinu, ale analytikové a historikové jsou přesvědčeni, že se obává ukrajinského spojenectví se Západem. Možnost, že by Ukrajina vstoupila do NATO, vnímá Putin jako bezpečnostní hrozbu.
Rusko a Ukrajina mají přes tisíc let společné historie přerušované válkami, hladomory a identitární politikou. Staletí evropských válek oba národy rozdělovala a zase spojovala v různých říších a republikách. Ukrajina zažila krátká období nezávislosti na počátku revolučního 20. století, ale v roce 1922 ji pohltil bývalý Sovětský svaz jako jednu ze svých svazových republik.
Ukrajina získala nezávislost po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a od Ruska, USA a Spojeného království získala záruku nezávislosti. Putin však již dlouho tvrdí, že Ukrajina je součástí Ruska.
Neidentifikovaní příslušníci ozbrojených sil, patrně ruští vojáci, stojí před konvojem vojenských nákladních vozidel nedaleko ukrajinské námořní základny. Všechny ukrajinské vojenské základny na Krymském poloostrově byly zablokovány.
Lidé se snaží nastoupit do autobusů a vlaků mířících z Kyjeva po čtvrtečním rozsáhlém útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Ruské letecké útoky a ostřelování mířily na města a vojenské základny.
Na snímku z videozáznamu, hovoří Vladimir Putin z Moskvy k národu. Putin nebere v úvahu mezinárodní odsouzení ani sankce a varoval ostatní státy, že jakýkoli pokus o vměšování by vedl k „důsledkům, jaké jste nikdy neviděli“.
Proruští aktivisté oslavují na ulicích separatistického Doněcku Putinův výnos, jímž uznává dvě odtržené oblasti na východě Ukrajiny jako samostatné republiky. Na obloze za nimi se vznáší kouř z ohňostrojů.
Začátkem roku 2022, když vzrostla hrozba ruské invaze na Ukrajinu, se ve světě začaly objevovat nepočetné protesty proti válce. Snímek pořízený na konci ledna zachycuje chlapce mávajícího ukrajinskou vlajkou na manifestaci u Niagarských vodopádů v Kanadě.
Ve čtvrtek 24. února se objevily první zprávy o invazi; účastníci nepočetné demonstrace před budovou ruského konzulátu v tureckém Istanbulu vykřikují protestní hesla.
Separatistické oblasti a etnické spolky vytvořily linii napětí mezi východní Ukrajinou, kde panují silné vazby na Rusko, a západními ukrajinskými oblastmi, jež usilují o spojenectví s Evropou a Amerikou. V roce 2014, krátce po zabrání ukrajinského poloostrova Krym, Putin prohlásil Kyjev za „matku ruských měst“. Odmítl nezávislost Ukrajiny a vyjádřil se o ní jako o „historickém, kulturním a duchovním prostoru“ Ruska.
Očekává se, že vpád ruských vojsk na Ukrajinu se stane největší pozemní válkou v Evropě od roku 1945. „Od druhé světové války jsme neviděli takový pohyb konvenčních zbraní jednoho národního státu proti druhému,“ řekl vysoce postavený pracovník amerického ministerstva obrany listu Washington Post.
Představitelé NATO mají v plánu vyslat na východ své jednotky, které mají zajistit, že se boje nerozšíří na území členských států. Některé státy, například Litva – která sousedí s Běloruskem a ruskou enklávou Kaliningradem –, již posílily své jednotky chránící hranice.
Ukrajinský voják na frontové linii ve městě Avdijivka v Doněcké oblasti. Avdijivka je pod kontrolou Ukrajiny.
Vojáci nesou rakev kapitána Antona Olegoviče Sidorova do katedrály Svaté trojice v Kyjevě.
Tento voják, jehož smrt ohlásila ukrajinská armáda v sobotu, byl jednou z prvních obětí eskalujícího konfliktu. Voják byl smrtelně raněn střepinou během palby separatistů na východě Ukrajiny.
Sousední Polsko, jemuž pomáhají američtí vojáci, se připravuje přijmout uprchlíky překračující hranice. Představitelé Polska odhadují, že země by se mohla stát útočištěm milionu Ukrajinců. Zatímco se svět připravuje na válku, ekonomické a bezpečnostní otřesy už jsou tady: ve Spojených státech, Evropě i Asii padají ceny akcií.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na úterní tiskové konferenci v ústředí NATO v Bruselu prohlásil: „Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Mír na kontinentu je ohrožen.“
Auta mířící z Kyjeva zaplnily ulice města. Tisíce lidí se pokusily uniknout před ruskou invazí.
Žena a dítě hledí z okna autobusu odjíždějícího ve čtvrtek 24. února ze Severodoněcka na východě Ukrajiny. Odborníci říkají, že válka na Ukrajině by mohla mít mnoho obětí, mohla by způsobit uprchlickou krizi a mít výrazné dopady na celém světě.
