I vy můžete přispět ke skutečnému objevu ve vesmíru. Stačí jen internet
Každou noc se otevřou kopule dalekohledů rozesetých po různých místech na Zemi i ve vesmíru. Ke zpracování obrovského množství dat se vědci rozhodli pozvat i amatéry. Třeba kohokoli z vás.
Nekonečné množství dat
Moderní technologie jsou pro astronomy požehnáním i pohromou. Každou noc se otevřou kopule dalekohledů rozesetých po různých místech na Zemi. Každou noc se na pevné disky na observatořích uloží terabyty dat. Stejné je to i s družicemi na oběžné dráze či talíři rádiových dalekohledů. Aby se pozorování proměnila ve vědu, je třeba důkladné zpracování, které trvá dlouhé měsíce. Je vůbec šance vytěžit z pozorování všechny vědecké informace?
Zvýšením efektivity digitálních technologií narostlo množství vědeckých informací ke zpracování přímo exponenciální řadou nejen v astronomii, ale i v částicové fyzice nebo biologii. S velkým množstvím digitálních dat roste i potřeba osob, které se zpracování informací věnují.
Nejdůležitější dalekohledy
Co se týče produkce dat, jedno z výsadních postavení v astronomii má projekt podrobného systematického mapování oblohy – Sloanova digitální prohlídka oblohy (Sloan Digital Sky Survey – SDSS), která od roku 2000 zmapovala 35 % oblohy (pro představu asi 500 milionů objektů). Ke dnešnímu datu se objem dat ze SDSS blíží petabytu.
Hravě ho však překonává Hubbleův vesmírný dalekohled (Hubble Space Telescope, HST), který za dvacet let své existence nastřádal více jak 45 petabytů dat. Dalekohled na oběžnou dráhu Země do výše celých 600 kilometrů vynesl v roce 1990 při letu STS-31 americký raketoplán Discovery.
Nabízí se možnost takový objem dat zpracovat strojově, ale pokud něco chcete objevit, většinou netušíte, co hledáte. Naštěstí se s digitální technologií rozvinul i internet, u kterého mnoho lidí tráví podstatnou část dne.
| SDSS: Oblohu snímá dalekohled s průměrem zrcadla 2,5 metru, který je umístěn na Apache Point Observatory v Novém Mexiku, USA. Na dalekohledu je namontována CCD kamera, která je ekvivalentní 120 megapixelům. Sestává se ze třiceti čipů, každý má rozlišení 2048 × 2048 pixelů. |
Amatérsky profesionální výzkum
Mezi uživateli internetu se našlo velké množství lidí, kteří se rádi podívají na fascinující fotografie dalekého vesmíru. Na tomto nápadu je založena celá filozofie projektu zaměřeného na studium morfologie galaxií s názvem Galaxy ZOO. Snímky ze Sloanovy digitální prohlídky oblohy a Hubbleova vesmírného dalekohledu se předzpracují a dají k dispozici do internetové databáze přístupné komukoliv, kdo má počítač s přístupem k internetu. V jednoduchém úvodu se nový „ošetřovatel galaxií“ naučí rozeznávat galaxie a záhy se může směle pustit do pátrání po věcech známých i neznámých. Amatérsky roztříděné galaxie se nakonec přeposílají profesionálům, kteří s jejich využitím „dělají vědu“. Jakkoliv se idea projektu zdá jednoduchá, výsledkem jsou skutečné vědecké články zaměřené na srážky galaxií, gravitační čočky a morfologii galaxií samotnou.
Tajemný Hannyin objekt
Hannyin objekt (Hanny’s Voorwerp; Voorwerp v holandštině znamená objekt) je skvělým příkladem toho, jak amatér může přispět k zajímavému astronomickému objektu.
Mladá holandská učitelka Hanny van Arkel, zapojená do projektu Galaxy ZOO našla mezi snímky galaxií, které klasifikovala, zajímavý objekt neodpovídající čemukoliv, co kdy astronomové pozorovali.
Ohlásila svůj objev na fóru „galaktických ošetřovatelů“, a strhla tak lavinu pozornosti vědecké komunity. Od objevu v roce 2007 na objekt zamířily největší dalekohledy světa včetně HST.
Jeho původ je stále nejasný, ačkoliv se začínají objevovat různé teorie. Mimo jiné se ukázalo, že objekt rozhodně není jedinečný a za pomocí amatérských klasifikátorů galaxií se podobných anomálií našlo již několik.
| Chcete-li zkusit štěstí při objevování neznámých hlubin vesmíru i vy, zapojte se do projektu na www.galaxyzoo.org (v levém horním rohu lze stránku přepnout na zobrazení v češtině). |
Úvodní ilustrativní FOTO: Isifa
