Indonésie znovu v plamenech: Velké společnosti neplní svůj slib a Sumatra hoří
Riau, západní provincie v Indonésii vyhlásila včera stav nouze. Na ostrově Sumatra znovu hoří pralesy. Cílené odlesňování může za zničující požáry v loňském roce, které stály 16 miliard dolarů a toxický kouř ovlivnil životy a zdraví milionů lidí nejen na ostrovech, ale například i v Malajsii. Kvůli akutním dýchacím potížím muselo být ošetřeno přes půl milionu lidí. Požáry vyprodukovaly také ohromné množství skleníkových plynů. Během mnoha jednotlivých dní v říjnu a listopadu se do ovzduší uvolnilo z indonéských požárů více oxidu uhličitého než z celého průmyslu USA.
Podle agentury Reuters se vláda se obává toho, aby se neopakovala situace z druhé poloviny loňského roku, kdy nekontrolovatelně hořela téměř celá Sumatra několik měsíců. „Guvernér nyní vyhlásil stav nouze, aby bylo možné zabránit kouřovému oparu, který ostrov zasáhl v roce 2015," sdělil provinční mluvčí vlády s tím, že životní podmínky jsou momentálně normální. Do hasící akce se už zapojilo přes pět set vojáků a policistů a byl nasazen i vrtulník s vodními děly. Opatření směřují především k tomu, aby oheň nezasáhl městské části.
Požáry nejčastěji vznikají na plantážích větších podniků i drobných zemědělců. Namísto kokosových palem, které jsou pro oblast typické a rostou v prostředí plném rozmanitých druhů flory i fauny, se na požárem „ošetřené" půdě vysazují palmy olejné, které rostou v tzv. palmové poušti. Situace indonéských pralesů je kritická. Země přišla od roku 1990 o 31 milionů hektarů lesních ploch, což odpovídá téměř rozloze Německa. Palmový olej je největší hrozbou pro indonéské pralesy, což z něj dělá také největšího zabijáka místních ohrožených druhů – orangutanů bornejských či tygrů sumaterských.
Organizace Greenpeace zveřejnila žebříček hodnotící 14 nadnárodních korporací, které se před dvěma roky zavázaly k nulovému odlesňování indonéských pralesů. Od té doby jen pár společností změnilo své chování a vnitřní kontrolní procesy tak, aby zajistily, že jejich palmový olej není pěstován na úkor tropických deštných pralesů. Žádná ze 14 společností, které organizace Greenpeace hodnotila, ovšem zatím nemůže garantovat, že kvůli ní nedochází ke kácení a vypalování pralesů. Nejhůře ve studii dopadly firmy Colgate-Palmolive, Johnson & Johnson a PepsiCo, které absolutně neplní sliby, jež daly svým zákazníkům. Výrobky s palmovým olejem od těchto společností jsou přitom zastoupeny ve velké míře i na českém trhu, ať už jde o zubní pasty Colgate, krémy Neutrogena či brambůrky Lay's. Lidé proto budou mít možnost oslovit tři selhávající firmy v rámci nové petice Greenpeace.
„Palmový olej z Indonésie se nyní masivně využívá všude ve světě. Společnosti musí zajistit, že jeho výroba nebude ničit pralesy, ohrožovat místní lidi či způsobovat vymírání orangutanů. Náš průzkum ukazuje, že velcí světoví hráči nedělají dost, aby zastavili destrukci indonéských pralesů," řekla Kateřina Holubová, koordinátorka globálních kampaní Greenpeace ČR.
