Poslední samec nosorožce tuponosého severního zemřel
AKTUALIZOVÁNO! Súdán, který na tom nebyl od podzimu zdravotně nejlépe, v pondělí zemřel. V keňské rezervaci Ol Pejeta teď žijí už jen dvě poslední samice. Jedinou možností, jak ještě zachránit jeden ze dvou poddruhů nosorožce tuponosého, by mohlo být umělé oplodnění.
Súdánovi se v posledních měsících zhoršily infekce. Jeho stav oprávněně vyvolával velké obavy. V pondělí se zdravotní komplikace související s věkem natolik zhoršily, že byl uspán.
V rezervaci nyní žije ještě jeho dcera Najin a vnučka Fatu. Vědci a ochranáři nyní hledají rychlý způsob, jak zabránit vyhynutí druhu.
Odborníci ze zoologické zahrady ze San Diega, z berlínského Leibnizova instututu pro výzkum divokých zvířat a zoo zvířat a z jihoafrické společnosti Embryo Plus se shodují, že nejlepší bude využít uchované sperma z již mrtvých nosorožců a oplodnit vajíčka dvou posledních samic.
| Nosorožec tuponosý severní, jinak též bílý severní, byl v přírodě vyhuben a všechna dnes žijící zvířata patří ZOO Dvůr Králové. Jde o jediný zvířecí park, kde se nosorožce tuponosé severní podařilo rozmnožit. Narodila se tady 4 mláďata. Jejich reprodukce však probíhala v zoo příliš pomalu. Proto je v naději, že v přirozenějších podmínkách jim to půjde lépe, vrátili do Afriky. Při vyšetření v listopadu 2014 se však ukázalo, že žádné z nich už není schopné přirozené reprodukce. |
Musela by se však najít náhradní matka – samice nosorožce tuponosého – která by mládě donosila, protože Najin i Fatu mají zdravotní problémy, které jim zabraňují v otěhotnění.
Již teď se ví, že oplodnění ve zkumavce bude obtížné a mohlo by selhat, proto je velmi důležité, aby Najin a Fatu byly v co nejlepším stavu.
Technika oplodnění IVF už se běžně využívá u skotu. V roce 2016 tímto způsobem otěhotněla samice buvola afrického. Jenže u ohroženého nosorožce musejí odborníci počítat s omezeným genetickým materiálem.
Protichůdné názory
Někteří ochranáři jsou přesvědčeni, že by se vědci měli raději soustředit na záchranu druhů, které jsou ve velkém nebezpečí kvůli pytlačení, ale dá se jim ještě pomoci. Nesouhlasí tak s náklady vynaloženými na záchranu poddruhu nosorožce tuponosého.
„Šance na nová mláďata je velmi mizivá, proto se Save the Rhino domnívá, že by z hlediska úsilí a financování – včetně výzkumu IVF, bylo lepší zaměřit se na druhy, které ještě mají možnost přežít mnoho let,“ píše se na webových stránkách mezinárodní organizace na záchranu nosorožců.
Dr. Jo Shaw, odbornice na africké nosorožce ze Světové organizace pro ochranu přírody (WWF), sdílí stejný názor: "Skutečný boj o přežití severních bílých nosorožců v jejich přírozeném prostředí byl ztracen před více než deseti lety."
"Velcí savci, jako jsou nosorožci, by měli být vnímáni jako symboly velkých fungujících ekosystémů a musíme se soustředit na úsilí a energii na jejich ochranu a trvalé přežití v těchto životních podmínkách po celém světě."
Tyto názory však neznamenají, že by se skupina odborníků vzdala možnosti na záchranu. Mají na paměti příběh bílého jižního nosorožce, který přežil, i přestože byl v 19. století téměř před vyhynutím. Stále je tu šance, že historie bude opakovat i v případě nosorožce tuponosého severního.
