Během hurikánu Harvey v roce 2017 byla na Twitteru zveřejněna fotografie žraloka plavajícího v zatopené ulici v Houstonu. Lidé si ji okamžitě zamilovali – během chvilky získala na tisíce sdílení. V té době dostal fotograf National Geographic Thomas Peschak e-mail se slovy: „Hádej, kdo je zpět?“

Thomas Peschak velkého bílého žraloka ze snímku dobře znal. Vyfotografoval jej před patnácti lety – na snímku zachytil, jak je jen pár metrů od vědce Treye Snowa, pádlujícího v zářivě žlutém kajaku v oceánu u Jihoafrické republiky. Od té doby jej lidé pomocí photoshopu přidávají do svým snímků, aby způsobili paniku.

Stejně jako mnoho jiných fotografií, které na první pohled upoutají naši pozornost i Peschakův snímek přitom vznikl díky kombinaci vynalézavosti, trpělivosti a šťastné náhodě.

V roce 2013 námořní vědec Michael Scholl z neziskové organizace The White Shark Trusk upozornil fotografa Thomase Peschaka na neobvykle velké množství žraloků křižujících nejjižnější břeh Jižní Afriky.

Pokusili se je nejdříve společně sledovat z výzkumné lodi, ale brzy jsme zjistili, že hluk motoru mění chování zvířat. Peschak měl však nápad! Nedávno si koupil mořský kajak, který by pro ryby mohl být mnohem méně rušivý. Proč je nesledovat z něj?

„Byl to hloupý nápad, ale protože byl můj, musel jsem jej co nejdříve ověřit,“ říká.

Ve správný čas na správném místě

Zafungovalo to! „S GPS namontovaném na kajaku jsme byli schopni sledovat žraloka pohybujícího se v mělkých vodách a pozorovat tak jeho přirozené chování,“ vypráví Peschak. „Jakmile se pokus povedl, věděl jsem, že jako fotograf musím něco podniknout.“

Zdroj: Thomas P. Peschak

Několik měsíců strávil na výzkumné lodi a čekal, až klidné podmínky na moři dovolí, aby kajak mohl opět vyplout.
 
A konečně přišel ten den. Ze svého místa trpělivě čekal a stejně jako ostatní vědci sledoval pohybující se žraloky kolem Haaibaai, což je africké označení pro Žraločí zátoku.
 
Pěkný, a přitom neplánovaný záběr
 
„Pak dostaneme do záběru jediného odvážného žraloka, který jako by plul za kajakem a rychle se k němu přibližoval,“ popisuje. „A když hřbetní ploutev prorazí povrch, vědec sedící v kajaku se ohlédne a já to cvaknu.“
 
„Jenže ve výsledku místo toho, aby vědec sledoval žraloka, žralok sledoval vědce, což bylo mnohem přesvědčivější. Někdy zkrátka nejsou nejlepší obrázky ty, které jsme plánovali…“

Žralok jako virál

Na fotografii, která byla poprvé zveřejněna v jihoafrických novinách a časopisech, veřejnost okamžitě zareagovala.
"Za prvních 24 hodin jsme zaznamenali 100 000 návštěvníků, což bylo v roce 2003 považováno za virál," směje se. "Nečekal jsem ale, že si většina lidí bude myslet, že jde falešný snímek."
 
V on-line diskusních fórech vznikaly různé teorie, kdy lidé analyzovali vše od úhlu stínů až po srovnání vln na obou stranách žraloka, aby určili, zda nebyl naklonován.
 
Pozornost, kterou snímek přitáhl, se nakonec stala kletbou i požehnáním.
 
Snímek proslavil Peschaka jako fotografa. Ale místo toho, aby lidem otevřel oči a oni si uvědomili, jak úžasní žraloci jsou, všichni mluvili jen o tom, že fotografie je příliš dokonalá, než aby byla skutečná.
 
O několik let později se žralok, kterého Peschak zachytil, začal objevovat na různých fotografiích kolujících po internetu – objevil se v ulici města v Portoriku po tropické bouři Irene v roce 2011 a zaplaval si také v krytém nákupním středisku v Kuvajtu po výbuchu akvária.
 
V případě hurikánu Harvey upozornila Peschaka na další použití online komunita jeho fanoušků. „Pokaždé, když objeví novou falešnou fotografii, jsou více pobouřeni než já,“ dodává.

Napsala: Alexa Keefe
Fotografie: Thomas P. Peschak