Jeden den v životě Ježíše z tematického parku

V biblickém parku Holy Land Experience (Zážitek ze Svaté země) v Orlandu vystupuje Michael Job už deset let ve své životní roli Ježíše. Ale je to jen hra?

Orlando, Florida – Pod malou, ale impozantní siluetou vrcholků replik starověkých sloupů se Ron a Chris Jobovi chystají sledovat svého syna v jeho životní roli Ježíše Krista. Posledních deset let si 44letý Michael Job (jako titulní postava biblické knihy Jób) nasazuje trnovou korunu a bederní zástěrku, které tady říkají „plenka“, v impresivním tematickém parku Holy Land Experience (Zážitek ze Svaté země) v epicentru americké zábavy v Orlandu na Floridě.

Za nemocné návštěvníky se Job modlí. Říká, že uzdraví až 40 lidí denně.

Před svým prvním vystoupením toho dne sestupuje Michael po schodech Herodova chrámu (zhruba třetinové repliky originálu) a začíná se u něj zastavovat proud návštěvníků odcházejících z Mariina domu, kde sledovali, jak Marie zjistila, že je těhotná. V sousedních kulisách Betléma odvádějí tři velbloudy do senem vystlané ohrady a z reproduktorů zaznívají písně z představení. „Našel jsem svého krále,“ zpívá operní hlas. „Jsem navždy jeho.“

Michael má na sobě široký světlehnědý kostým, který nosí, když hraje betlémského hostinského. Kolem Vánoc má dospělý Ježíš jen krátký výstup. Kvůli obavě, že by obecenstvo mátlo, kdyby ho viděli u malého Ježíška. Ale nikomu to nevadí. Lidé poznávají Michaela jako Ježíše, ať ho vidí v „plence“, nebo ve vyšívané štóle židovského velekněze.

„Potřebuje někdo modlitbu?“ ptá se žena s afrem odbarveným na blond a mrazivě růžovou rtěnkou svých přátel a ukazuje na Michaela. „On hraje někdy Ježíše.“

„Jak to víte?“ ptá se Michael.

„Chodím sem pořád,“ odpovídá.

Prozrazují ho polodlouhé vlasy rámující jeho podlouhlý obličej a Rasputinovsky modré oči. Jeho kostým slouží jen jako doplněk. I bez něj ho v obchodech a restauracích ve městě lidé poznávají. „Nosím vlasy sčesané dozadu,“ říká, „a přesto vědí, kdo jsem.“

Michaelovi rodiče stojí poblíž a pozorují, jak kolem jejich syna narůstá kruh návštěvníků. „To je dobrá věta pro policajty: Pozor, můj syn je Ježíš!“ Říká Ron a hlučně se rozesměje. „A co tahle: Můj syn má zaměstnání, kde ho každý den ukřižují. A lidi na to: Proč neodejde? A já: No, jemu se to líbí!“

V tematickém parku Holy Land Experience (Zážitek ze Svaté země), který v roce 2001 založil Žid jménem Marvin Rosenthal jako živé biblické muzeum, je chytlavá hudba, autenticky vytvořené kulisy a vystupují v něm veteráni studií Universal a Disney. Diváci sledují scénky předvádějící události kolem Ježíšova narození, odpalují golfové míčky po biblickém hřišti a prohlížejí si starobylé pergameny v muzeu nazvaném Scriptorium, které má rozsáhlou sbírku biblických artefaktů. Každý divadelní segment končí ženským hlasem povzbuzujícím diváky, aby šli dál: „Bůh vám žehnej a šalom.“

Job prochází replikou Kumránských jeskyní v izraelské poušti, kde byly nalezeny první svitky od Mrtvého moře.

To místo – částečně tematický park, částečně divadelní kulisy, částečně muzeum – přitahuje na Floridu lidi z celého světa, aby mohli sledovat, jak se před nimi odehrávají příběhy z bible, a komunikovat s biblickými postavami.

Skupiny buddhistických mnichů, hnutí Hare Krišna i ateistů procházejí starobyle vyhlížejícími branami do doby prvního století. („Vy jim říkáte: Bůh vám žehnej. A oni vám odpovídají: Hezký den.“ Vzpomíná Michael na ateisty.) Když nabízel park sezónní permanentky, někteří lidé ho navštěvovali každý den, aby se mohli ponořit do biblických časů. Po mnoha různých majitelích a přestavbách ho teď vlastní největší křesťanská televizní síť Trinity Broadcasting Network.

Během jednoho prosincového víkendu se po pěti hektarech divadelních scén a kulis vybudovaných ze světlehnědého jeruzalémského kamene procházely skupiny věřících a školáků a mísily se s návštěvníky tematických parků, blízko je Disneyworld a Universal Studios, a těmi, kteří přijeli do Orlanda jen kvůli zážitku ze Svaté země. („Než pojedeme do skutečné Svaté země,“ jak řekla jedna dvojice, „což je trochu dražší.“) Hledají zábavu, poučení a – pokud narazí na Michaela – osobní požehnání od Ježíše.

Michael pochází ze státu New York, ale jeho hlas má sílu a intonaci jižanského kazatele. Modlí se, aby ulevil od bolesti kolene ženě z Virginie na elektrické koloběžce. Modlí se za artritická kolena hromotluka ve značkovém oblečení Harley Davidson. „Už to není tak zlé,“ krčí muž rameny a protřepává nohy. Povzbuzuje lidi, aby vstali ze svých invalidních vozíků a postavili se na nohy jištěné v ortopedických botách. Když se modlí za bezpečný návrat skupiny návštěvníků do Pittsburghu, dvě ženy se tiše skloní, aby se mohly dotknout okraje jeho roucha. Jeden inspicient říká, že ho musí neustále stahovat od návštěvníků parku zpět na jeviště, než se zvedne opona.

Ježíš by měl zůstat skrytý, připouští Michael. Ale diváci ho chtějí vidět. „Mám právo ho hrát?“ ptá se. „Ne. Kdo se mu může vyrovnat?“

Nad vepřovým sendvičem z místní restaurace Esther’s Banquet popisuje Michael svou neobvyklou kvalifikaci. Má ukončené magisterské studium zpěvu v oboru basbaryton. Jednu dobu hrál Kapitána Ameriku pro Universal Studios a Gastona v Krásce a zvířeti pro Disney World. Zároveň má magisterský titul v pastoračním vedení. V tematickém parku tyto zkušenosti spojuje do jedné role Ježíše Krista.

Mává na osmdesátiletou Jewell Cooperovou, která obsluhuje za jídelním pultem. Přichází k našemu stolu a popisuje, jak jí jako malé holce vyléčily slepotu babiččiny modlitby. „Viděla jsem, jak se lidem vrátil zrak,“ říká tato žena z Alabamy, kterou všichni oslovují Miss Jewell. „Viděla jsem, jak lidé přišli o holi, a když odtud odcházeli, drželi hole ve vzduchu.“

Návštěvníci parku Holy Land Experience (Zážitek ze Svaté země) se fotografují s Jobem před třetinovou replikou starověkého chrámu krále Heroda.

„V parku Holy Land Experience se dějí zázraky,“ říká Michael, „až 40 denně.“ Některé dokumentuje na svém YouTube kanále pod názvy jako „Rakovina tlustého střeva ve 4. stadiu vyléčena!“ nebo „Úplně vyléčený! Ve jménu Ježíše.“

„Vzpomínáš na tu dívku na vozíku?“ ptá se Michael táty. Před několika lety prováděl léčení, zrovna když byli na návštěvě jeho rodiče. Ti přijíždějí čtyřikrát ročně. V obecenstvu byla žena, kterou před lety vyhodili z auta. „Táta mi vždycky říká, nezvedej lidi z invalidních vozíků, budeš mít potíže,“ vzpomíná si. Ale když přišel k jejímu vozíku, zaslechl hlas, který ho nabádal, zvedni ji. „Táta mě zabije,“ pomyslel si. Dopadlo to dobře, ta žena chodí. „Jde o to, že člověk nikdy neví, jak to dopadne,“ přikyvuje Ron.

Později, když sedí v obecenstvu na představení o králi Herodovi hned vedle obchodu se suvenýry, který nabízí zlato, kadidlo a myrhu, se Ron svěřuje, že nebyl přesvědčený o Michaelových schopnostech, dokud mu jeho modlitby nevyléčily neurologické onemocnění nohou, které ho tak oslabovalo, že nemohl řídit. „Vždycky to vytáhne, když jsem skeptický,“ říká.

Michael se pokládá za evangelistu, který náhodou hraje. Dlouho však byl jen herec, který se snažil uživit. Tři roky chodil v New Yorku na castingy a vykonával různá vedlejší zaměstnání. Věnoval se cateringu, prováděl návštěvníky po Central Parku na kolech a fušoval do prodeje nemovitostí. Potom ve 28 letech na Times Square uvěřil v Boha. Říká, že jeho obrácení nastalo v bývalém broadwayském divadle přeměněném na kostel. Když ten večer vystoupil z podzemní dráhy, odevzdal svůj život Ježíši. „Vysvobodil mě z deprese a chtíče,“ vzpomíná. „Měl jsem radost. Chtěl jsem se pohybovat v kostele, ne po klubech.“

Job kráčí ke Scriptoriu. To je muzeum, které má jednu z největších biblických sbírek v zemi.

Přijel na Floridu a nechal se zaměstnat v řetězci zábavních parků. Říká, že v jiném parku ho mnohokrát kárali, že v zákulisí mluví o Bohu. „Nepřestal jsem o něm mluvit.“ V parku Holy Land Experience už přestat nemusí.

V zákulisí další herci – klasicky vyškolená kubánská balerína, potomek přeživších holocaust a armádní veterán, z něhož se stal znalec bible – sklánějí hlavu v modlitbě. Potom jdou na jeviště, na němž se odehrává vánoční představení. V kulisách pobíhají flitry pokrytí králové, odření venkované a dámy zahalené do hedvábí.

„Já žiju pro obecenstvo,“ říká Michael opřený o opěradlo pohovky a oblečený do oděvu z pytloviny na roli malomocného. „Nejsem tady kvůli té hře. Jsem tady proto, aby se lidé mohli setkat s Ježíšem.“ Říká, že někdy k němu Bůh mluví, když hraje, a nahodí mu zapomenutou větu nebo písňový text. „Dává mi talent, který bych sám nikdy neměl.“ Najednou vstane, běží na jeviště a ulehne do kolonie malomocných. Na pozadí za ním běží film, který ho ukazuje jako Ježíše léčícího otevřené rány malomocných.

Později, když jeho práce skončila, přináší ze zadní kanceláře obchodu se suvenýry telefon a otevírá Facebook. Pokud je role Ježíše zaměstnání, pak nikdy nepřestává pracovat. Jeho sociální média ho ukazují jako vytíženého evangelistu, který často nosí bílé roucho. Jsou tam fotografie z vánočního zpěvu koled v orlandské věznici; oznámení, že bude vystupovat v místních kostelích jako hostující kazatel; a videa z nedávné cesty do Nigerie a Polska, kde chodil po ulicích oblečený jako Ježíš a jazykovou bariéru překonával s pomocí „evangicube“ – hračky podobné Rubikově kostce s ilustracemi biblických příběhů. Naklání se nad stůl s figurkami z jesliček a zlatými harfami a ukazuje svůj poslední profilový snímek s roztaženými pažemi a krví stékající po hrudi: „To jsem já na kříži.“

Text: Nina Strochlicová, kmenová autorka časopisu National Geographic, která píše o kultuře, dobrodružství a vědě
Fotografie: Paolo Verzone

Související články