"Byl to jeden z nejlepších momentů mé kariéry! Dělali jsme rutinní průzkum. Když mi náš týmový fotograf ukázal tuhle fotografii, málem jsem zešílel radostí," svěřil se BBC vedoucí výzkumu, dr. Simon Oliver z Univerzity v Chesteru.

Dr. Oliver studuje liškouny na podmořské hoře v oblasti Filipín. Toto místo je jakási čistící stanice – žraloci tam připlouvají a malé rybky jim vykusují parazity. "Zdá se, že tato oblast není jen čisticí stanicí, slouží pravděpodobně také jako místo, kam připlouvají rodit. Viděli jsme zde mnoho těhotných samic," vysvětluje dr. Oliver. Se svými kolegy usiluje o to, aby byla celá oblast označena jako chráněné území.

Mohlo by vás zajímat:

• Jedinečné záběry z hlubin Pacifiku: Nepolapitelný mořský ďas 
• Největší žraločí rezervace na světě: Patří jim 1,9 miliónů kilometrů čtverečních
• Žralok, který žere žraloka: První fotografie v dějinách!

Liškoun pelagický je podobně jako ostatní žraloci na seznamu ohrožených druhů a hrozí mu vyhynutí. A to i přesto, že disponuje mocnou zbraní – má jeden z nejsilnějších a nejpozoruhodnějších ocasů ze všech obyvatel vodní říše. Horní lalok jeho ocasní ploutve dosahuje stejné délky jako zbytek těla. Liškoun svým ocasem mrská jako obřím bičem a má takovou sílu, že jedním pohybem snadno zabije svou kořist v podobě malých rybek. Vědci mají za to, že je to liškounova primární technika lovu. Jedním pohybem ocasu žralok chytí v průměru tři ryby, ale někdy i sedm. Mezi odborníky se dokonce spekuluje o tom, že úder ocasu liškouna je natolik silný, že dokáže rozbít molekuly vody na vodík a kyslík.