Kdo při rozhodování podléhá více stresu? Vědci mají odpověď

Někdo se cítí doslova jako paralyzovaný, jiný trápení a pochybnostem absolutně nepodlehá – výsledky nejnovějšího výzkumu naznačují, co je při rozhodování lepší volbou, ať už se jedná o každodenní úkoly nebo životní volby.

Jak se rozhodujete vy - hned anebo si dáváte čas na rozmyšlenou?

Základním bodem studie byla myšlenka teorie regulačního režimu a dva typy rozhodujících subjektů – jedni, kteří vybírají na základě pečlivého zvážení pro a proti, a pak lidé, kteří přistupují k rozhodování s vidinou posunu vpřed a dosažení vytyčeného cíle.
 
"Náš výzkum jasně prokázal, že lidé, kteří se zaměřují na hodnocení dané situace, mají sklon k většímu znepokojení, protože začnou podléhat silným obavám, zda dělají správnou věc," vysvětluje tým složený z výzkumníků z technologické univerzity Nanyang v Singapuru a Kolumbijské univerzitě v USA.

Ve studii vědci nejprve použili dotazník, aby zjistili, do jaké ze dvou kategorií účastníci výzkumu patří. Poté pokračovali pěti experimenty se stovkami různých dobrovolníků, kteří se museli postupně rozhodovat na základě různých scénářů, jako je výběr dárků, plánování svatby, hlasování ve volbách či určení priorit v seznamu úkolů.
 
Výsledky ukázaly, že ve všech případech se skupina důkladně zvažující pro a proti ocitla pod obrovským tlakem. V některých případech – například u experimentu s hlasováním – byli nakonec ti, kteří dávali přednost rozvážnému rozhodování, méně spokojeni s konečným výsledkem. A tak se zdá, že součástí stresu je i pocit tlaku na důležitost „správné“ volby.
 
Dalo by se možná jednoduše říct, že rychlé rozhodování je pro život lepší variantou? Rozhodně to však neplatí vždy. Vědci tento směr vidí jako vhodnější v případě menších, každodenní výzev, ale u životních voleb se vyplatí dopřát si čas a přemýšlet.

Učinit rozhodnutí je neuvěřitelně složitý proces, jehož zákonitostem se snaží psychologové porozumět již dlouho. Existují různé možnosti, jak se k tomuto tématu přiblížit, jednou z nich je právě teorie regulačního režimu, který použil tým vědců. Máme ale například i rozhodnutí, která vycházejí z našich návyků nebo ty, které souvisejí více s dlouhodobým či naopak krátkodobým myšlením.
 
"Vzhledem k množství křižovatek v našem životě by mělo být naším hlavním cílem naučit se vyhýbat se stresu, který nás může nutit k přílišnému hodnocení situace a mnohdy až zbyteným přemýšlením nad zvolením špatné cesty,“ uzavírají téma vědci.