Studie provedená na lékařské fakultě Johns Hopkins University byla zveřejněna v posledním sborníku americké Národní akademie věd. Výzkum zároveň – vedle negativního vlivu drogy – přinesl i objev možného protijedu, který by zvrátil sebevražednou reakci. Experimentální sloučenina nese označení CGP3466B.

Tým neurologů pod vedením profesora Solomona Snydera již v roce 1990 odhalil, že mozkové buňky při komunikaci využívají oxid dusnatý. Následně v roce 2013 bylo zjištěno zapojení oxidu dusnatého v interakci s enzymem GAPDH při buněčné smrti vyvolané právě kokainem. Přesný mechanismus však vědci tehdy ještě neznali. Buňky podle Snydera mohly umřít kvůli extrémním teplotám, otravě i fyzickému traumatu.

Autofagie, sebevražda, byla také jednou z možností. Jde o proces, který je běžný a slouží k čištění buněk, kdy se buňky zbavují odpadu, který se v nich nahromadil. Pokud se ovšem tento proces vymkne kontrole, buňka stráví sebe sama,
"Buňka je jako běžná domácnost, která neustále generuje odpad," říká hlavní autor studie postdotktorand Prasun Guha. "Autofagie je jako hospodyně, která má vynášet odpadky - obvykle je to užitečné. Po dávce kokainu však hospodyně zešílí a vyhodí i opravdu důležité věci- v tomto případě mitochondrie, které generují v buňce potřebnou energii."

Protilátka CGP3466B pak umí narušit spuštění procesu autofagie. Zjednodušeně zablokuje příkazy k buněčné sebevraždě a podle vědců může tato látka tento proces blokovat nejen v návaznosti na kokain. Protilátka je navíc bezpečná pro lidi, přestože testování a vývoj případného léku si ještě vyžádá několik let.