Označení cliodynamika vzniklo spojením latinského Clio, jména múzy dějepisectví (česky Kleió), a dynamiky, která zkoumá příčiny pohybu. Obsahem oboru je snaha matematicky analyzovat minulost, a získané závěry využít k odhadnutí možného vývoje.

Podobně jako psychohistorie i cliodynamika neumí předpovídat jednání jednotlivců, ale při aplikaci na velké společenství lidí odhaduje převládající vývoj. A jako měla fiktivní věda profesora Hariho Seldona, podle serveru Wired je otcem a motorem cliodynamiky profesor Peter Turchin z University of Connecticut.

"Začínáme otázkami, jaké si kladou historici o celých dějinách - například: Proč civilizace zkolabovala? Ale snažíme se odpovědět odlišně," popisuje přístup cliodynamiky Turchin s tím, že prognóza se podobá tomu, co popsal Asimov ve svém románu. Aktuálně ze zjištěných modelů vyplývá, že pokud se něco zásadně nezmění, můžeme kolem roku 2020 očekávat vzedmutí vlny násilí a terorismu ve Spojených státech. Vzhledem k pozici USA a globálnímu propojení je zřejmé, že by to mělo důsledky i pro zbytek světa.

Vlny násilí

Chmurná předpověď pro konec desetiletí vychází ze vzorců sociální nestability. Hospodářská krize, jejíž dozvuky dál svírají svět, umocnila v mnoha zemích pocity nespokojenosti, jakkoli se v průměru daří chudobu snižovat, ale v pozadí působí i další faktory.

Vzorce nestability jsou zpětně mapované už od starověkých civilizací - jako byl Egypt, Řím, dynastická Čína, nebo později středověká Anglie, Rusko. A stejný vzorec vypozoroval i ve Spojený státech, kde měl online k dispozici nejvíce dat. U lidských společností zjistil přibližně stoleté vlny/cykly, které často doprovází s periodou padesáti let vlny politického násilí. Turchin však upozorňuje, že vlna politického násilí není univerzální jev.

Odhalený cyklus podle něj souvisí s dlouhodobými demografickými trendy. Vzorec nestability se odvíjí od okamžiku, kdy populace roste nad své možnosti produktivity. Důsledkem je snižování příjmů, zvyšování podílu mladé generace v populaci a zvýšený deficit ve veřejných rozpočtech.

Populační boom (který nyní v Euroatlantické civilizaci není na pořadu dne) může podle Torchina snadno nahradit jiný důležitý faktor "elitní nadprodukce". Je to situace, kdy příliš zesílí elity, které se ucházejí o omezený počet elitních pozic. Vzniklé konflikty mohou snadno destabilizovat stát, upozorňuje Torchin a jeho obecné poznatky velmi zajímavým způsobem korespondují s tím, co zažíváme i v České republice.

Lasičky a myši

Padesátileté cykly politického násilí se projevují jako hroty ve vývoji, kdy se uvolní nahromaděný tlak. Přestože se objevují pravidelně, jejich intenzita je proměnlivá v závislosti na schopnosti vlád reagovat na problémy.  Dokládá to i graf vypracovaný pro USA.

Cykly nejsou železným pravidlem, jen vyplývají ze zažitých vzorců chování, čímž lidé nijak nevybočují ze svého živočišného rámce. Turchin, který se dříve věnoval i popisu ekosystémů, s mírnou nadsázkou přirovnává lidskou společnost ke klasickému přírodnímu cyklu početnosti populací dravců a jejich kořisti. Když je myší plno, množí se lasičky a loví myši stále více a více, až je jich nedostatek a lasičky se z toho mohou zbláznit. A cyklus se opakuj. Stavy šelem klesnou a myši se přemnoží. 

Cliodynamické analýzy jsou možné i díky dostupnosti velkého množství dat online - aktualizovaných statistik, průzkumů i historických dokumentů. Historici i matematici jsou k myšlence předpovídání opatrní, protože v minulosti podobné přístupy selhaly a kritika je rozcupovala, ať již šlo o cyklické teorie dějin nebo o cliometriku.

Turchin využívá statistické postupy, jako je spektrální analýzy dat, snaží se kvantifikovat vývoj událostí v minulosti a rozpoznávat obecné trendy vývoje. Na základě takové analýzy vytvoří model, který otestuje na jiném souboru dat z jiného období. Na rozdíl od fiktivní psychohistorie ovšem cliodynamika neumí předpovídat vzdálenou budoucnost - třeba na 200 let dopředu. "Nejsem prorok," zdůrazňuje Turchin.

Cliodynamice konkuruje ekonomická fyzika

Cliodynamika je z pohledu množství dat svým způsobem velmi náročná. Skupina vědců z New England Complex Systems Institute přišla s konkurenční teorií, která dává politické násilí do souvislosti s jediným prostým parametrem - cenami potravin. Právě tato základní položka je prý primárním spouštěčem nepokojů.

Někteří analytici upozorňují, že v pozadí "arabského jara" byla i krize na trhu s potravinami, která otřásla řadou režimů na Blízkém východě. A vzhledem k očekávanému vývoji stoupenci ekonomické fyziky předpovídají nepokoje letos v říjnu.