Ledoví muži se změnili. Místo mrazu dnes nosí teplo
Ledoví muži se nazývají tři dny v polovině května: 12.–14. květen. Lidové pranostiky tvrdí, že během nich bývá zima. Co na to věda?
Šance na mrazíky je dnes asi 10 procent…
My jim říkáme Pankrác, Servác a Bonifác, pod jinými jmény je ale znají po celé střední Evropě. Pro Němce a Angličany jsou to Ledoví svatí (Eisheiligen a Ice Saints). V různých zemí se mezi tyto ledové muže řadí různí světci – Bonifác mezi nimi bývá spíš výjimečně, naopak v mnoha zemích se k nim řadí i svatý Mamert.
Nejstarší lidové pranostiky se shodují na tom, že v těchto dnech se jarní počasí výrazně ochlazuje, nejčastěji přicházejí poslední ranní mrazíky roku. Lidé si tohoto meteorologického jevu všímali už ve středověku, nejstarší záznamy o nich pocházejí z 15. století. Jak moc odpovídala tato rčení pravdě, je dnes velmi sporné. Už jen proto, že v té době u nás platil juliánský kalendář, takže tehdejší 12.–14. květen připadá dnes na dobu o 10 dní později.
Doba ledová je doba ledová
V té době mělo smysl opravdu hovořit o „ledových mužích“ – Evropa tehdy totiž procházela obdobím tzv. malé doby ledové. Ta trvala v období mezi asi 14.–19. stoletím a květnové mrazy, kdy teploty padaly opravdu hluboko pod nulu, k ní zřejmě patřily. V 19. století tento fenomén studoval německý klimatolog Hellman. Zjistil, že v druhé polovině května přicházela výrazná ochlazení s četností asi 50–60 procent.
T. Litschmann v článku pro časopis Sady a vinice tvrdí, že „v období od 12. do 18. května v hodnocených letech lze statisticky prokázat výskyt spíše teplejšího a suššího počasí na celém území naší republiky.“ Dokládá to rovnou na několika studiích brněnských i pražských klimatologů. Podle nich se za posledních let období ledových mužů teplotně neliší od průměru.
A v letech 1961–2000 bylo dokonce osmidenní období mezi 12. a 19. květnem nepatrně teplejší než průměr. K podobnému závěru došli i klimatologové ze sousedního Polska – podle nich je perioda mezi 12. a 19. květnem teplejší.
Za poslední rok, kdy u nás ledoví muži zmrazili zemi, se dá pokládat rok 1978, kdy teploty padly na pět stupňů pod nulu. Tím netvrdíme, že ledoví muži už nechodí – oni přicházejí, ale o něco dříve. Nejčastěji přibližně o 10 dní, ale někdy předběhnou tradici až o 20 dní. Jsou však pro přírodu a zemědělce stejně nebezpeční jako dříve. Ve skutečnosti jsou však pravými ledovými muži dnes spíš Marek (25. dubna) nebo Robert (29. dubna).
Pankrác, Servác a Bonifác zůstávají v kalendáři v podstatě už jen díky síle této tradice (která je vlastně překonaná). Tato jména se už téměř nedávají. Pro zajímavost: Podle ministerstva vnitra u nás žili jen tři muži jménem Pankrác, 24 Bonifáců a jediný Servác… A čím vůbec oni slavní tři světci prosluli?
| Pankrác: | Servác: | Bonifác z Tarsu: |
| Narodil se ve 3. století v dnešním Turecku. Sotva patnáctiletý chlapec byl křesťan. O odmítnutí víry ho žádal samotný římský císař – chlapec ale odmítl a byl umučen. Je patronem dětí a bývá vzýván proti bolestem hlavy. | Narodil se ve 4. století v Arménii, ale stal se biskupem v dnešní Belgii. Bojoval proti ariánství. Bývá vzýván při boji proti hlodavcům a je patronem zámečníků a stolařů. | Je jedním z nejméně významných svatých, od roku 1955 jeho svátek katolická církev už ani 14. května neslaví. Žil a zemřel ve 4. století na území dnešního Turecka. |
