Marihuana vyvolává úbytek šedé kůry mozkové
Krátkodobé účinky kouření trávy jsou zřejmé: vrávorání, neukojitelné chuť na chipsy a smíření třeba i s tím, že jste momentálně na dně. Nicméně už řadu let trvají ve vědeckých kruzích přestřelky na téma, zda konzumace měkké drogy má trvalé následky. Nová studie v prestižním Proceedings of the National Academy of Sciences varuje, že ano.
Pravidelným kuřákům se především smrskává mozek. Vědecký tým prováděl průběžné skenování mozků dvou skupin dobrovolníků metodou magnetické magnetické rezonance (MRI). V první skupině byli "těžcí" kuřáci, kteří si dávali minimálně tři jointy denně. Ve druhé skupině pak byli nekuřáci. Obě skupiny byly namíchány podobně pokud jde o věk a jiné biologické markanty.
Počítačový program srovnával u jednotlivců proměny ve velikosti šedé hmoty mozkové (neurony) i bílé hmoty (nervové dráhy, které oblasti šedé hmoty propojují), a také mozkomíšního moku. Následně byly porovnány změny v obou skupinách navzájem. Sady snímků, které vznikly během dlouhodobého testování, umožnily vědcům udělat trojí závěr o účincích kouření marihuany na mozek:
1) kuřácké mozky vykázaly zřetelné snížení objemu čelní kůry mozkové v oblasti za očnicemi. Tato oblast podle odborníků spojuje smyslové vjemy s pocitem uspokojení, tedy když je nám libá některá chuť či vůně, třeba i na základě zkušenosti. To se přenáší do pocitu odměny a trestu a hraje významnou roli při rozhodování každého jedince. Umění mít všechno na háku má tedy docela zřejmý zdroj v proměněné morfologii mozku.
2) Krátkodobě je postupný úbytek šedé hmoty zřejmě vyvážen navýšením spojů mezi čelní mozkovou kůrou a dalšími oblastmi mozku. Nervy pracují u kuřáků intenzivněji. Ovšem tato fáze netrvá dlouho.
3) Po několika letech navýšené aktivity nervových spojů nastává pokles na výchozí úroveň. A může následně dojít k celkové degradaci nejen dané oblasti, ale i jejího propojení s ostatními oblastmi, jejichž funkce je následně také omezována.
