Masivní skvrna na Slunci předpovídá příchod velkých problémů
Velké sluneční skvrny vedou k silným slunečním bouřím. A ty mohou zase poškodit náš svět víc, než si většina lidí dokáže představit…
V několika posledních dnech pozorovala družice Solar Dynamics Observatory na Slunci mimořádně velkou skvrnu. Dostala označení AR 1476; je tak velká, že se dá pozorovat i pomocí obyčejných dalekohledů, které si koupíte někde v supermarketu. Podívejte se na video:
Skvrna, která byla vidět 8. května, měla průměr kolem 100 000 kilometrů – to je téměř devětkrát víc, než činí průměr celé Země. Podle NASA by to mohlo znamenat, že se v blízké době na naši planetu vyřítí silné sluneční bouře. Nikoliv z této skvrny, ale díky maximu sluneční aktivity, o níž mohutná erupce svědčí. V letech 2012-13 se totiž očekává maximum sluneční aktivity 24. slunečního cyklu. Každý cyklus má 11 let a během něj se mění magnetické pole Slunce a tedy i jeho aktivita.
Přímo tato skvrna podle NASA žádné přímé problémy neznamená, jak se píše v oficiální zprávě.
K několika silným erupcím došlo už 5. května, obě největší však naštěstí Zemi minuly. Neměly sice sílu, aby něco výrazněji poškodily, mohly však vyvolat zajímavé polární záře.
Sluneční skvrny jsou tmavší než jejich okolí, protože jsou o něco chladnější. Za svůj vznik vděčí tomu, že magnetické proudění na Slunci zabraňuje v proudění sluneční hmoty. Zatímco běžná teplota slunečního povrchu se pohybuje kolem 5800 K, ve slunečních skvrnách je to „jen“ 4000 K.
Právě kolem slunečních skvrn vzniká nejvíce slunečních erupcí: když se zde vyvine silné magnetické pole, dojde k výbuchu, který vymrští ze Slunce vlnu elektromagnetické energie. Výboj se může vytvářet několik hodin, nebo dokonce několik dnů, ale většina erupcí trvá pouze minuty k uvolnění svojí energie.
NASA očekává, že v průběhu dalších dvou let bude aktivita slunečních skvrn na Slunci vrcholit, sluneční bouře budou tedy stále častější – a to může mít na Zemi větší vliv, než by se mohlo zdát.
| Jak pozorovat Slunce? |
| Při pozorování Slunce je třeba chránit svůj zrak. Nikdy se proto nedívejte do Slunce nechráněným okem. Dalekohled určený pro pozorování Slunce by měl být opatřen kvalitním slunečním filtrem nebo jinak upraven pro pozorování Slunce. Bezpečný sluneční filtr musí odstínit 95 % slunečního světla, dále musí zrak chránit před ultrafialovým a infračerveným zářením. Před přímým pohledem do Slunce je možné chránit zrak například pomocí svářečského skla s hladkým povrchem č. 12 či 13, diskety, CD-disku bez hliníkového potahu nebo filmu. Ten musí být osvětlený a předem vyvolaný. Nejvhodnější je pozorovat (zatmění) Slunce hvězdářským dalekohledem opatřeným patřičným filtrem, např. Astrosolar, radí Hvězdárna v Rokycanech. |
Foto: NASA
