V určitém okamžiku evoluce se deaktivoval receptor chuti umami, jenž je důležitý pro konzumaci masa, sojové omáčky či hub – díky němu tyto potraviny chutnají lépe. Změna nastala někdy před 4,2 miliony let, pokud tedy měly pandy k dispozici maso, měly by díky změně chuťových buněk menší sklony ho jíst.

Ale zdá se, že zvyk je železná košile. Na Univerzitě ve španělské Malaze Borja Figuerido se svými kolegy porovnával lebky pandy velké se dvěma druhy pandy, které již vyhynuly: trpasličí pandou (Ailuropoda microta), jež se procházela po Zemi před dvěma miliony let a menším předchůdcem současné pandy, Ailuropoda baconi. Kromě toho analyzovali lebky dalších 171 druhů medvědů, kteří se bambusem neživí.

Mohlo by vás zajímat:

• Video: Čínská panda porodila krásné mládě
• Čeští vědci mají rovnici, která předpovídá vymírání druhů
• Pravda o čínských pandách: V přírodě vymírají, v zoo vydělávají

Porovnáváním celkem 38 orientačních bodů zjistili, že lebky pandy velké a Ailuropoda baconi jsou si velmi podobné a zázoveň velmi odlišné od ostatních. Oba druhy se živí výhradně žvýkáním bambusu. "Trpasličí panda, zdá se, před dvěma miliony let ještě svůj evoluční přechod na rostlinou stravu nezavršila – s menší lebeční dutinou a tudíž menším množstvím žvýkacích svalů nebyla schopná ukousnout silné bambusové stonky," spekuluje vedoucí studie Figueirido.

Mike Archer, evoluční biolog z Univerzity v Australském Walesu, je toho názoru, že trpasličí panda doplňovala svou stravu masem, podobně jako ostatní medvědi. "Možná ale trpasličí pandy nejsou přímým předkem dnešní pandy, ale spíše jakýmsi deviantním bratrancem. Takže i když jedly maso, neznamená to, že pandy velké nutně musely též."