Vrtání v bolavém zubu skončilo. Na knižním trhu je biografie Miloslava Stingla a vypadá to, že dohoda s autorem Adamem Chroustem, absolventem historie na Masarykově univerzitě, na monografii byla dobrou volbou. Chroust knihu rozdělil do osmi kapitol. Tím se všechno časově zpřehlednilo – co kapitola, to velká Stinglova výprava a zároveň vznikl základ pro podrobně komentovaný životopis.

K němu Chroust připojil Stinglovy osobní vzpomínky se slovy jeho blízkých. Za výborný počin beru, že se zde konečně na jednom místě potkala řada textů, v minulosti roztroušených po různých časopisech. Milovníci "Stinglovek" po ní sáhnou okamžitě, ale co ti, kteří nemusí mít každou biografii, která se na našem trhu objeví? Stojí za to koupit si knihu o cestovateli, který navštívil 150 zemí, vydal se na 14 velkých cest kolem světa, napsal 43 knih, které vyšly ve 240 vydáních v neuvěřitelném nákladu přesahujícím 17 milionů prodaných výtisků?

Mapování do posledního detailu

Už při zběžném prolistování zjistíte, že Adam Chroust vytvořil nepřehlédnutelnou publikaci. Polygraficky precizně připravená kniha má 538 stran, 507 fotografií, 9 dvoustranných ilustrací a 12 ručně malovaných mapy od Elišky Chytkové. Nechybí vyčerpávající seznamy česky i cizojazyčně vydaných knih, použité primární a sekundární literatury, vybraných rozhlasových pořadů a jmenný rejstřík a do detailu vyladěné přílohy: replika Stinglova cestovního pasu, ručně malovaná oboustranná nástěnná mapa světa s trasami všech cest, jedno DVD a jedno CD s televizními a rozhlasovými pořady od počátku 60. let do současnosti, které uspořádal tým okolo režiséra Petra Horkého.

Fotografie? VšechnZdroj: archivy – ať už dříve publikované, nebo nepublikované jsou ve skvělé kvalitě. Stojí za to se na ně dívat prizmatem doby jejich vzniku. Už to muselo být pro čtenáře fascinující, když je v časopisech a knihách srovnával s fotografiemi svého každodenního života z tehdejších medií. Najednou před ním defilovaly kultury a lidé tak odlišní od jeho reality přitom žijící na stejné planetě. Jen několik tisíc kilometrů dál.

Stinglovy cestopisy zkrátka působily jako zjevení. Vydávat knížky kdysi a dnes se moc srovnávat nedá, poznamenal jsem v rozhovoru a Miloslav Stingl dodal: "Tehdy to hlavně nešlo soukromě. Státní nakladatelství vám knihu vydala, anebo ne, záleželo na nich. Já jsem v okamžiku, kdy vyšly překlady mých knížek v Japonsku a Argentině, už nakladatelství hledat a přemlouvat nemusel. To, co jsem psal, bylo tematicky zajímavé a lidi si o tom chtěli číst. Když jsem vydal Očarovanou Havaj, tak si ji předem objednalo 500 000 lidí. Nakonec to mělo „jen" 105 000 výtisků. Nebo Indiáni na válečné stezce. Celkový náklad 150 000 výtisků, ale objednávek přišlo 750 000. Ano, byla jiná doba, jiné podmínky, ale myslím, že i tak ta čísla vypadají neskutečně."

280 kufrů a 150 beden materiálů

Biografie Miloslava Stingla je vyladěná do detailů. Adam Chroust uvádí – 4 roky práce, víc než 200 setkání, 1700 telefonátů, 4 000 hodin osobního úsilí a dalších 1500 hodin práce ostatních členů týmu. Ovšem bez takového záběru nemáte šanci dobrou biografii napsat. Zarputilost je dobrá věc, ale musíte mít i štěstí a být na ně připravený. Za zlomový okamžik pro celou práci pokládám využití příležitosti, kdy se Adam Chroust dostal ke všem Stinglovým cestovatelským kufrům.

Zdroj: Adam ChroustMiloslav Stingl totiž vždycky tvrdil, že si na každou cestu za hranice bere jeden kufr s nezbytnými věcmi, a protože díky své fenomenální paměti každou cestu po návratu rychle zpracoval, tak kufr z cesty odložil do jedné místnosti ve svém domě a už se do něj nikdy nepodíval. Proč taky… na další cestu si pořídil nový. Adam Chroust měl najednou k dispozici 280 kufrů a 150 velkých beden materiálů a filmy. Sen každého tvůrce biografie. Možnost odhalovat světy, které byly zapomenuty a dávat je do kontextu s dnešní dobou. Povedlo se mu to, v tom neskutečně objemném materiálu o pyramidálním obsahu se neutopil.

Já jsem dokonce chvíli věřil v zázrak, že se v některé krabici najde i rukopis knihy, kterou Stingl napsal ve třinácti letech… "Byla o Tibetu, o lámech. Jmenovala se Bílý drak. Nikdy nevyšla, navíc jsem ji někde ztratil. Škoda, česká literatura přišla určitě o „zásadní dílo" a když ne, tak aspoň já bych si dnes sám sebe přečetl moc rád…" Nenašel se, ale objevil se rukopis dobrodružného románu Stopař o soupeření dvou chlapeckých skupin, napsaný tužkou do sešitu. Podařilo se zachránit asi padesát stran a tak můžete vidět i rukopis desetiletého Miloslava.

Vysoko hodnotím přesah biografie do běžného života, protože život Miloslava Stingla se neodehrával jen v rovině cest a psaní. Podařilo se zachytit i běh času. Samozřejmě s pomocí popisu cest je to snadnější, ale zachycení času například pomocí nalezené fototechniky – jak se měnily Stinglem používané filmy, kamery, mince, bankovky… to je něco, kdy si tady na plynoucí čas můžete skoro sáhnout.

Stingl je rarita

Někdo byl jeho knihami uchvácen okamžitě, někomu to trvalo. Já se přiznám, patřil jsem ke druhé skupině. Jeho knihy mi ležely v knihovně, pod postelí, ale pokud jsem je četl důkladně, dalo mi strašně práce se jimi prokousat… Kolegové, píšící cestovatelé často povídají, jak Stinglovy knížky hltali, mně se to nedařilo, neuměl jsem to. Bylo to pro mne těžké čtení a vždycky jsem se jimi brodil pomalu. Na jedné věci bych se ale s Miloslavem Stinglem shodl vždycky – na důkladné přípravě před cestou. "Cesta je až završení přípravy. Moje zásada je odjíždět absolutně připravený. Vždycky vím, kam bych chtěl dojet, k jakému etniku. Snažím se to vykorespondovat předem, přes misionáře. Pokaždé tam už nějací působí, daleko dříve než etnografové. Pošlu dopis, kde prosím o nějaký text v jejich jazyce… Většinou mi přijde přeložený Otčenáš a já si z něj už dokážu odvodit základní slova jejich jazyka…"

Podstatné pro dílo Miloslava Stingla, stejně jako pro jiné spisovatele, je zkouška časem. Bude se to číst ještě za rok po vydání? A tato biografie je odpovědí – ano. Stingl obstál a není to pouze jeho atypickým životem. Jedním z důkazů, jak jeho knihy odolávají času, je příběh knihy Neznámou Mikronésií. Poprvé vyšlZdroj: archiva v Československu v roce 1976 a později byla přeložena do dalších jazyků. V roce 2015 ji při předání pověřovacích dokumentů přivezl jako dar palauskému prezidentovi (Palau je jednou z nejmladších republik světa, do roku 1994 byla pod správou USA) náš velvyslanec Jaroslav Olša jr.

Zaujala, protože Miloslav Stingl je stále jedním z mála Evropanů, kteří studovali mikronéskou historii, kulturu a umění a navštívili téměř všechny národy Mikronésie, jejíž je Palau součástí. Prezident Republiky Palau Tommy Remengesau ocenil Stinglovu práci státním vyznamenáním Palauské republiky.

Biografie Miloslava Stingla je komplexní zpráva o jeho světě a světě, který na svých cestách potkával. Pokud chcete jeho dobrodružné i všední dny zažít, tak po ní v knihkupectví sáhněte. Neuděláte chybu. Určitě se vám ji nepodaří přečíst najednou, přiznám se, že jsem to ani nezkoušel, vždyť dobré víno se taky nepije na ex… Vyplatí se udělat si čas a všechno co se zde dočtete si spojovat do souvislostí a vychutnávat. Podobně jako to dobré víno.

Text: Hynek Adámek
Foto: Adam Chroust, Hynek Adámek a archiv Miloslava Stingla