Mraky z kapek tekutého železa. Jak asi vypadá počasí ve vzdáleném vesmíru?

Změny počasí na Zemi nás nijak nepřekvapují, na jejich existenci jsme si zvykli i u planet jako Mars nebo Jupiter. Dokonce víme a umíme předpovídat i vesmírné počasí, které je přímo ovlivňováno Sluncem. Ale počasí na hvězdách?

Mraky z kapek tekutého železa. Jak asi vypadá počasí ve vzdáleném vesmíru?
Mraky z kapek tekutého železa. Jak asi vypadá počasí ve vzdáleném vesmíru?
Zdroj: archiv

Nová studie ze Spitzerova vesmírného dalekohledu a z Hubbleova vesmírného dalekohledu naznačuje, že počasí není vlastní jenom planetám a planetárním soustavám, ale i málo hmotným hvězdám.

Hnědí trpaslíci

Družice Spitzer a Hubbleův vesmírný dalekohled (Hubble Space Telescope - HST) zaměřily svá zrcadla na jednoho z hnědých trpaslíků s tak trochu těžce zapamatovatelným názvem 2MASSJ22282889-431026. Hnědí trpaslíci byli objeveni v roce 1995 na Observatorio del Teide na Kanárských ostrovech a necelých dvacet let rozhodně není dost času k tomu, abychom o nich věděli první i poslední.

Hnědí trpaslíci jsou jakýmsi mostem mezi planetami a hvězdami. Mají už dostatečnou hmotnost, aby v nich proběhly základní rychlé termonukleární reakce, ale není natolik velká, aby se zapálili i reakce slučování vodíku v helium, které jsou vlastní ‘obyčejným’ hvězdám. Jejich teploty jsou kvůli tomu poměrně nízké, dokonce můžou klesnout i na 25 °C. Takové objekty moc nevyzařují, a to, co vyzáří, je blíž červené části spektra. Z toho důvodu se takové objekty pozorují nejlépe na orbitě, tedy třeba za pomocí HST a Spitzera.

Mraky ve vesmíru?

HST a Spitzer se na hnědého trpaslíka mohou dívat na rozdílných vlnových délkách, a proniknout tak do různých hloubek jeho atmosféry. Pozorování byla pořízena současně a po jejich srovnání se zjistilo, že hnědý trpaslík vykazuje malé fluktuace v jasu, každých 90 minut, v souhlasu s rotací hvězdy. Navíc závisely na pozorovací vlnové délce.

Je jasné, že v takovém případě nemůže jít o nic jiného než o vrstvy mraků, které se pohybují v atmosféře hvězdy. Je možné, že tam panuje větrné počasí srovnatelné s tím pozemským - ale s tím rozdílem, že mraky nejsou tvořené vodními parami, ale zrnky silikátů, kapkami tekutého železa a dalšími exotickými, život rozhodně nepodporujícími komponenty.

Zvážíme-li, že pozorovaný hnědý trpaslík má teplotu mezi 600-700 °C, slovní spojení extrémní počasí hned dostává nové dimenze.

Studie počasí na hnědém trpaslíku nám umožňuje nahlédnout zatím jen do vertikálního uspořádání jeho atmosféry. Už teď ale můžeme tušit, že se v jeho atmosféře mohou odehrávat podobné bouře, jako pozorujeme na nejhmotnější planetě sluneční soustavy, na Jupiterovi. Umožňuje nám tak porozumět dalšímu chování těchto pro nás zatím tak trochu záhadných objektů.

Nakonec i samotná metoda prozkoumání počasí na hvězdě o nízké hodnotě je jen krůček od toho, abychom byli schopní udělat to samé pro extrasolární planety. Tak co myslíte, jak je dneska třeba na Kepleru 22b?

Úvodní foto (umělcova představa o mracích na hnědém trpaslíkovi): Spitzer

 

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články