Na cestách: zažijte pravý venkov
Přinášíme vám několik tipů na výlety, díky nimž se seznámíte s tím, jak žili naši předci, jaké nosili oblečení, jakými činnostmi se zabývali a jak vypadaly jejich domácnosti. Nechte se vtáhnout do atmosféry 18. – 20. století.
Nosálov – vesnička na Kokořínsku
Střed obce tvoří unikátní soubor původních dřevěných chalup, tzv. chmelařských domů z přelomu 18. a 19. století. V minulosti zde totiž byla vyhlášená chmelařská oblast. Dodnes lze vidět prvky, které souvisely s pěstováním chmele. Na půdě a ve střešní části domů najdete otvory, které souvisely se sušením a skladováním chmele. Půdní prostory byly proto mimořádně prostorné a nachází se v nich menší okénka. Charakteristický prvek statků jsou pavlače, které se táhnou podél celé nádvorní části domu a propojovaly jednotlivé místnosti v patře. Raritou jsou nejen samotné domy, ale také plot. Místní totiž využili zdejšího pískovce a plot stavěli pomocí pískovcových kvádrů.
Roubené domy Kokořínsko
Skalní obydlí ve Lhotce u Mělníka
Chcete poznat způsob, jakým nemajetní lidé dříve řešili své bydlení? Navštivte skalní obydlí ve Lhotce u Mělníka, které je dokladem neobvyklých konstrukčních metod. Můžete si zde prohlédnout vytesané nejen skalní byty, ale také hospodářské prostory (kolny, chlévy a chlívky, sklepy apod.). Obydlí je přístupné od května do konce září, vždy od čtvrtka do neděle. Skupiny mohou svou návštěvu objednat emailem nebo telefonicky. Návštěvu této památky je možné spojit s prohlídkou expozic Regionálního muzea Mělník a ochutnávkou vín České vinohradnické oblasti v muzejních prostorách.
Skalní obydlí Lhotka
Skanzen Vysoký Chlumec
Muzeum vesnických staveb středního Povltaví se nachází v údolí potoka pod zámkem ve Vysokém Chlumci u Sedlčan. V muzeu naleznete nechráněné a zánikem ohrožené objekty ze Sedlčanska, jak obytné zemědělské usedlosti, tak drobné technické a sakrální stavby pocházející z 18. až 20. století. V muzejních sbírkách regionu se dochovaly předměty z vybavení venkovské domácnosti, lidový oděv, zemědělské a řemeslnické nástroje a náčiní i další předměty dokládající rolnické hospodářství. Při komentované prohlídce se dozvíte mnoho zajímavých informací v prostorném roubeném domě z Řikova, který byl do skanzenu přenesen roku 2020 a dnes je nejstarším obytným objektem v areálu.
Skanzen Vysoký Chlumec
Národopisné muzeum Slánska
Na návsi malé zemědělské vesnice Třebíz leží Národopisné muzeum Slánska, které tvoří soubor statků a chalup, včetně rodného domku spisovatele Václava Beneše Třebízského. Muzeum ve vybraných interiérech názorně dokládá způsob bydlení i života vesnické rodiny. Kromě zemědělství a lidové architektury dokumentuje muzeum vesnická řemesla a obchod. Prohlédnout si můžete exteriéry i interiéry několika budov jako např. Cífkova statku s černou kuchyní. Dále pak můžete zhlédnout Šubrtův statek, malý vesnický obchůdek, kde je vystaveno vše, co se v krámku na vesnici prodávalo (nádobí, nitě, knoflíky, cylindry, košťata, školní potřeby, petrolej aj.), ševcovnu či výměnkářskou chalupu. Třebíz je také vyhledávaným místem pro svatební obřady, které se konají právě na Cífkově statku nebo také v kapli zasnoubení Panny Marie.
Skanzen Třebíz
Skanzen Přerov nad Labem
Skanzen v Přerově nad Labem tvoří na čtyřicet objektů lidové architektury. Figuríny v interiérech chalup dokreslují život na polabské vesnici od poloviny 19. do poloviny 20. století. V současném skanzenu si prohlédnete několik chalup včetně takzvané staročeské chalupy, špýchary, stodoly, kapličku a další drobnou lidovou architekturu. Představovány jsou důležité i běžné činnosti v životě našich předků od domácího pečení a praní po vinařství a včelařství. Nejen v objektu bývalé panské bednárny, jejíž součástí je i stará vesnická škola, se pořádají výstavy s národopisnou tematikou a další akce, kterými skanzen často ožívá. Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem patří k nejstarším regionální muzeím v přírodě v Evropě a je vůbec nejstarším svého druhu u nás.
Skanzen Přerov nad Labem
Více na: www.strednicechy.cz
Projekt „Rozvoj produktu Střední Čechy královské“ byl realizován za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj.
