Na rybím trhu v Alexandrii aneb noční rybolov a nekonečné smlouvání

Fotografka Jana Hunterová tentokrát zavítala do Egypta. Nevybrala si však pyramidy, ani moře, ale rušný rybí trh. Byl plný rybářů, smlouvajících obchodníků a zákazníků. Nejlepší je navštívit trh ráno a vidět rybáře, jak tahají své čerstvé úlovky z lodí. Moře je tu stále ještě poměrně štědré…

Zdroj: archiv

Klasický rybí trh se nachází ve východním přístavu starobylé čtvrti Anfoushi, v blízkosti citadely Qaitbay ve městě Alexandrie. Život v něm začíná velmi brzy ráno, kdy rybáři přivážejí čerstvě nalovené ryby, aby je mohli prodat do místních hotelů, restaurací a domácností.

Je půl páté ráno a na jinak rušnou Alexandrii jsou ulice neuvěřitelně tiché. Slyším pouze zvonění tramvaje, která se ke mně blíží v tmavém ránu. Nastupuji. Je skoro prázdná, jen vzadu vidím spícího muže, zachumlaného do bundy tak, že mu ani není vidět do obličeje.

Rybáři noci

Platím průvodčímu bankovkou nevelké hodnoty a ospale si sedám na dřevěnou sedačku. Mžourám z okna do stále spícího města a za chvíli už je vidět moře. Na horizontu začínám rozpoznávat blikající lodě, které se pomalu blíží k přístavu. Rybáři vezou noční úlovek. Tramvaj zastavuje a já vystupuji přímo na rybím trhu.

Ticho se náhle proměňuje v emoce obrazů rybích rituálů. Rozhlížím se a cítím pach ryb a kouře. Slyším klapot koňských kopyt blíž a blíže a pak křik. „Pozor, pozor“, jak na mě křičí vozka, sedící na kozlíku dřevěného povozu. Uskakuji a sotva uhýbám vozu taženým koňmi, který těsně projel kolem mě. Přiváží ryby z přístavu a snaží se zaparkovat mezi dodávkové automobily, připravené k odvozu zakoupeného zboží.

Jakmile koně zastavují, přibíhají muži a hbitě vykládají dřevěné kádě naplněné ledem a rybami různého typu a velikostí. Neustále a zdánlivě zmateně běhají mezi krytou tržnicí a povozem, dokud není prázdný.

 

Žena uprostřed rybářů se rozhodně neztratí

Brouzdám kalužemi vody a mířím za světlem trhu, kde probíhají obchody. Pod nohami se mi motají všudypřítomné hladové divoké kočky, které se snaží uloupit jakékoliv zbytky. Bojí se přiblížit a zároveň je přitahuje obrovská zvědavost a naděje, že něco dostanou. Snažím se nenápadně zapadnout mezi rybáře a obchodníky, abych vstřebala tu pravou atmosféru. Stojím uprostřed tržnice. Najednou slyším ticho a cítím všechny přítomné oči upřené na mě.

Ano asi je opravdu bláhové pro ženu z Evropy si myslet, že se tady ztratím. Usměji se, pozdravím mávnutím ruky a dělám jakoby nic. Opětují milými úsměvy. Ženská přítomnost je na okamžik vyvede z míry, ale za chvíli už na mě zapomenou a věnují se svým obchodům.

Muži rovnají kádě s čerstvě ulovenými rybami na dřevěné podstavce před dobře oblečeného obchodníka do jedné řady. Kolem nich se do těsné fronty řadí nakupující a chytnou se kolem ramen. Nákup a prodej může vypuknout.

Nejvýhodnější nabídka. Kdo ji bere?

Podsaditý muž z temnýma očima mi ukazuje, ať jdu blíže. Pouští mě před sebe do nepropustné zdi z lidských těl se skvělým výhledem. Obchodník v čele začíná vyvolávat. „Tuňáky, garnáty a tresky. Za pouhých 150 LE, to je opravdu velmi dobrá nabídka. Kraby, krevety, korýše, za skvělých 350 LE (tj. egyptských liber, pozn. red.) jedinečné. Kdo bere tak skvělou cenu. Za prvé, za druhé a za třetí?“.  

Začíná velmi hlasité domlouvání, kdy si každý chce uhádat co nejvýhodnější cenu. Muži mávají, překřikují se, dobírají, provokují a smějí se. Dokonale připravené divadelní představení. 

Chaos ano. Ale s pravidly a zákony

Připomíná chaos, ale ten je však jen zdánlivý. Vše má svá pravidla a zákony. Obchod dojednán. Muži se rozestoupí a opět přibíhají nosiči. Naloží si na ramena několik beden s rybami a rychle je odnášejí do připravených dodávek a koňských povozů. Ty je pak hned odvážejí k novým majitelům, většinou do restaurací a hotelů. Vše se opakuje. Obchodník, zboží a nakupující se mění. Představení zůstává však stejné.

Okny a dveřmi se do tržnice začínají prodírat první ranní paprsky slunce. Znamení nového dne a ukončení náročné práce minulé noci. Starší muž si zapálí cigaretu a zamyšleně se opře o sloup. Krátký odpočinek, jen na malou chvíli. A pak zase, stane se součástí denního i nočního koloběhu. 

FOTO: Jana Hunterová

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články