Nanočástice – jsou spásou, nebo smrtící hrozbou?
Německá vláda nechá prozkoumat zdravotní dopady nanočástic. Obává se, že by mohly přinést víc komplikací než zlepšení.
Německá vláda si objednala studii zdravotních rizik vyplývajících z nanočástic, které jsou pokládány za důležitou oblast vývoje fyzikálně-chemického výzkumu a výroby. Provedením studie vláda pověřila největší chemický koncern světa BASF. "Studie by měly umožnit výzkum možných dlouhodobých dopadů nanočástic na plíce," vysvětlilo v úterý Spolkové ministerstvo životního prostředí.
Projekt, na němž by experti měli pracovat čtyři roky, má stát dohromady pět milionů eur a "Německu umožní hrát vůdčí roli ve výzkumu bezpečnosti nanomateriálů," prohlásil německý ministr životního prostředí Norbert Röttgen. "Neexistuje žádná jiná srovnatelná studie takového rozsahu o dopadech nanomateriálů," potvrdil také Andreas Kreimeyer z výzkumného týmu BASF.
Buňky a částice spolu reagují
Studie má především odhalit, jaké případné škodlivé účinky má vystavení organismu už velmi malým dávkám nanočástic. V budoucnu by tak mohly být stanoveny hranice maximální přípustné koncentrace nanočástic. Nanomateriály složené z nanočástic v měřítku řádově nanometrů (miliontin milimetru) s jedinečnými fyzikálními vlastnostmi nacházejí uplatnění v celé řadě odvětví od textilního průmyslu, přes elektroniku až po stavebnictví. O případných dopadech těchto materiálů na lidské zdraví se toho však zatím mnoho neví.
Například jeden americký výzkum ukázal, že nanočástice stříbra o průměru menším než 30 nanometrů se ukládají v tkáních vyvíjejících se embryí ryb a mohou vyvolat závažné vývojové vady včetně krevních výronů do hlavy a otoků, které vedou k úhynu rybích larev. Američané se nad nebezpečím nanočástic zamýšlejí už několik let. Například roku 2008 se federální National Nanotechnology Initiative vyjádřila k riziku nanotechnologií takto: "Neexistuje dostatečné propojení mezi výzkumem této technologie a zkoumáním jejích rizik". Největší problém podle této organizace spočívá v tom, že pozitiva nanočástic chce zkoumat každý – ale jejich nevýhody nikdo.
FOTO: Vienna University of Technology
