Nebe očima akrobatického pilota a zkušeného fotografa

Podívejte se na kouzla české i světové aviatiky. Leteckými triky vás provede Jan Rudzinskyj, člen akrobatické skupiny Red Bull Flying Bulls. Jak nejlépe zachytit vzdušné manévry vysvětlí profesionální fotograf David Choděra.

Stíhačka Gripen patří mezi celebrity leteckých přehlídek.

Jan RudzinskyjJan Rudzinskyj: „Naše skupina má ke Gripenům blízký vztah, protože dva z naší čtyřčlenné skupiny – Jan Tvrdík a Stanislav Čejka – jsou i vojenští piloti a létají v nich. Česká armáda si vybírá divácky atraktivní akce, na které stíhačky pošle. Osobně mám z leteckých dnů nejradši Aviatickou pouť v Pardubicích, kde se kromě Gripenů koncentruje obrovské množství krásných historických aeroplánů. Navíc to není jen letecký den, ale velkoprostorové divadlo jak na zemi, tak ve vzduchu, kde se vždy první víkend v červnu ztvárňují scény z dějin aviatiky a slavné válečné scény.“
 
David ChoděraDavid Choděra: „Stíhačky Gripen jsou vždycky obdivované. Češi touží zažít a slyšet sílu jejich motoru. Na větších leteckých akcích nejen prolétají, ale také startují a přistávají (například jednou za dva roky na akci v Čáslavi nebo na dnech NATO v Ostravě). Tady se mi povedlo zachytit moment, kdy stíhačka vzlétá a zavírá se jí podvozek. Ukazuje se také, že je dobré, když při vzletu či přistání není na snímku pouze letadlo. Stačí si předem určit další bod a zachytit letadlo například spolu s fotografem, který stojí před vámi. Nebo je dobré zaměřit se na dominantu daného místa. Na letišti v Čáslavi rád fotím letadla ´ve společnosti´ čáslavského kostela a v Roudnici nad Labem s kopečky Českého středohoří.“

Jan Rudzinskyj: „Apache Roll je jeden z nejnáročnějších prvků, kterému mezi sebou říkáme motanice. Je potřeba sladit rychlost, přičemž dvě letadla (horní a dolní) udržují zrcadlový let a třetí kolem nich krouží pomocí výkrutů. Naše skupina ho v tomto podání předvádí jako jediná na světě. Jako první ho létal legendární akrobatický pilot Jiří Saller, který zastával ve Flying Bulls pozici levého křídla od roku 1990 do roku 2015. Dnes jsem při ´motanici´ ten, kdo lítá dole.“
 
David Choděra: „Díky blízkosti letadel Flying Bulls při Apache Roll je můžu fotit z boku. U ostatních skupin, které si nechávají větší rozestup, musím fotit více zepředu, aby na fotografii nebyl poznat větší odstup rotujícího letadla. Na zachycení takových prvků je potřeba dostatečně rychlý fotoaparát s dobrým ostřením. Používám rychlou profesionální zrcadlovku, která udělá až deset snímků za vteřinu. Důležité je nastavit co nejkratší čas. Tomu napomáhá i profesionální objektiv s větší světelností. Což vysvětluje, proč bývá u levnějších fotoaparátů problém se zachycením správného momentu.“

Let na zádech je divácky zajímavý prvek.

Jan Rudzinskyj: „Let na zádech je divácky velmi zajímavý prvek. Náročnost stoupá, čím víc se pilot přiblíží k zemi. Je rozdíl se na záda půlvýkrutem dostat v 500 metrech a třeba v 50 metrech či níže. Někteří piloti během něj mávají jednou rukou jako na fotografii. Mě inspiroval Miroslav Slovák, který se stal členem americké Síně letecké slávy, a zdravím publikum oběma rukama, tzv. „no hands“, přičemž letadlo v 50 metrech nad zemí řídím pouze nohama. Přestože prvek působí nebezpečně, akrobatický pilot to tak nevnímá. Jak říká člen naší skupiny Míra Krejčí:´Let na zádech je styl života.“
 
David Choděra: „Účastním se většiny leteckých přehlídek, a proto už zhruba tuším, jaký program se bude na obloze odehrávat. Doporučuji si to zjistit a zmáčknout spoušť až těsně před zajímavým prvkem. Přece jen se mnohem lépe vybírá z pěti snímků než ze třiceti. Většinu akcí sleduji skrz objektiv, a tak mám občas pocit, že jsem jen pár metrů od pilota. Nepoužívám stativ, protože by mě zbytečně limitoval. Obzvlášť rád fotím za nepříliš hezkého počasí. Zatímco při ostrém sluníčku jsou na fotografii tmavší a tvrdší stíny, oblačná obloha naopak zvýrazní atmosféru. Při lehké nepřízni počasí se zase můžete zaměřit například na pruhy deště, vzdušná vlhkost pak zvýrazní proudění vzduchu kolem křídel. Za deště vzniká mnoho zajímavých momentek i mezi diváky.“ 

Akrobatická skupina Flying Bulls a jejich ´rozprsk´.

Jan Rudzinskyj: „I při této figuře v podání Flying Bulls platí, že emoce mají zůstat na straně diváka, nikoli pilota. Lidé rádi sledují náš ´rozprsk´, kdy letíme kolmo na ně, poté táhneme letouny do vertikály a následně se rozdělíme do stran. A zatímco lidé dole tleskají, my se maximálně soustředíme na výkon a reagujeme na hlas našeho vedoucího, který nám do sluchátek oznamuje každý následující prvek. Odezvu publika vnímáme až po přistání. Silné reakce přicházejí, ať jsme v Čechách nebo kdekoli po světě, kam buď přelétáváme v našich akrobatických letadlech anebo se rozeberou a dopředu pošlou v kontejnerech.“ 
 
David Choděra: „Zvykl jsem si nosit na akce dva fotoaparáty – jeden s teleobjektivem kvůli detailům a druhý s kratší ohniskovou vzdáleností, který zachytí celý nebeský příběh. Věřím, že i skrze telefon lze díky jeho širokoúhlosti získat zajímavé záběry, ale protože není dostatečně rychlý, musíte vždycky počítat s omezením.“  

Přistání dopravního čtyřmotorového letadla Douglas DC-6B.

Jan Rudzinskyj: „Zajímavostí dopravního čtyřmotorového letadla Douglas DC-6B je, že jde o bývalý prezidentský speciál, který využíval jugoslávský prezident maršál Josip Broz Tito. Red Bull jej objevil v Africe, koupil a kompletně zrekonstruoval. Dnes v něm létají rakouští Flying Bulls, a přestože jde o dopravní letoun, kolegové z Rakouska s ním předvádějí fantastické vystoupení.“
 
David Choděra: „Tento snímek je důkazem, že fotograf potřebuje i trochu štěstí. Přistání letadla předcházela podvečerní silná bouřka, která byla rychle pryč. Když se kabina otevřela, začalo zpod bouřkového mraku svítit slunce, čímž došlo k nasvícení jako v divadle. Vše ještě podtrhla voda na přistávací dráze. Často se mě lidé ptají, v jakém nastavení mají fotit. Já jsem ze začátku volil prioritu clony nebo času. V poslední době si ale už všechno nastavuji sám, a to i za cenu následných úprav. Dřív nebo později zjistíte, že oko vidí jinak než technika a za sebe můžu říct, že nestojím o univerzální dokonalost.“

Výkrut patří k nejzákladnějším manévrům.

Jan Rudzinskyj: „Zde ve svém dvouplošníku předvádím výkrut. Jde o manévr, který patří k těm nejzákladnějším a létá se v různých verzích. Letadlo, které řídíte všemi kormidly, by se ideálně mělo točit kolem své podélné osy. Během své letecké kariéry jsem už pochopil, že v akrobacii nikdy nedosáhnete 100 % dokonalosti, ale je potřeba se o to neustále pokoušet. I zde platí, že čím níž se prvek (v tomto případě výkrut) letí, tím je pohled na něj atraktivnější. Což si ale můžu dovolit jen díky povolení, které mám od úřadu pro civilní letectví."
 
David Choděra: „Všimněte si, že nebe s mraky je vždycky mnohem poutavější než takzvaně vymetená obloha. Při focení leteckých akcí se proto vyplatí si předem prohlédnout, co mi obloha nabízí. Pokud je tam nějaký zajímavý mrak, počkám si na moment, kdy se letadlo k tomuto místu přiblíží, a teprve pak fotím. Zkuste i záběry proti sluníčku, kdy vznikají zajímavé efekty k večeru se vám někdy poštěstí zachytit v pozadí již viditelný měsíc.“

Symbol bitvy o Británii: Stíhací letoun Supemarine Spitfire

Jan Rudzinskyj: „Stíhací letoun Supemarine Spitfire je nejvíc ikonické letadlo a symbol bitvy o Británie. Jde o jedno z nejkrásnějších letadel z tohoto období. V dnešní době už jich není moc letuschopných, ale téměř každý pilot, včetně mě, by si přál v něm lítat. Což se povede jen tomu, kdo je neskutečně bohatý, nebo hodně dobrý. Mám pár kamarádů, kteří tu možnost dostali, a jsou to opravdu machři. V České republice získal od anglického majitele důvěru jediný člověk, pilot Radim Vojta.“
 
David Choděra: „Zvlášť taková legenda, jako je Spitfire, si zaslouží, když skrze fotografii ukážete ladnost jeho tvarů. Stejně jako při focení závodních aut evokuje i zde představu rychle se pohybujícího objektu rozmazané pozadí, v tomto případě stromy. Toho docílíte, když pohybujete fotoaparátem spolu s letadlem. Pro efekt točící se vrtule je pak třeba přiměřeně prodloužit čas expozice."

Tip na akci

23.2. od 17:30 v Poděbradech a 2.3. od 18:00, kino Sokol, Nymburk
-    zahájení výstavy fotografií Davida Choděry, promítání dokumentu V kokpitu a autorské čtení z knihy Jana Rudzinského Na křídlech racků.

První část výstavy fotografií je k vidění od 23.2. do 9.3. v Zámeckém biografu Poděbrady a druhá část od 2.3. do 16.3. v kině Sokol v Nymburku.

Text: Iveta Vařečková

Mohlo by vás zajímat: