Pouze slavný ledový muž Ötzi, který žil v Evropě v době mezi lety 3400 a 3100 př.n.l., má starší tetování než oni dva.
 
Tetování na Ötzim však vypadají úplně jinak. Měl celkem 61 čar a křížů, z nichž většina byla v dolní části zad a na kloubech, což označovalo místa, kde muž cítil bolesti plynoucí z degenerativního onemocnění, kterým trpěl. To vede odborníky k závěru, že tetování sloužilo spíše jako diagnostické nebo terapeutické coby forma akupunktury.
 
Naproti tomu dvě egyptské mumie, pojmenované „Gebeleinské mumie“ podle oblasti, ve které byly spolu s dalšími čtyřmi nalezeny, mají tetování, jejichž účel je podle odborníků z Britského muzea, kterému mumie od roku 1900 patří, spíše zdobný či symbolický.
 
Muž a žena žili mezi roky 3351 a 3017 př.n.l. Muž má dvě tetování na rameni, a to divokého býka a paovci hřivnatou, žena má v horní části paže a na rameni linie a čtyři symboly ve tvaru písmene S.

Zdroj: British Museum
 
Býk a paovce jsou motivy často zobrazované ve starověkém Egyptě. Linie na ženě zase připomínají tyče držené postavami na malované keramice. Motiv písmene S se ve starověkém Egyptě také často objevoval na keramice.
 
Mumifikace mumií byla naprosto přirozená – byly pohřbeny v mělkých hrobech a zasypány pískem z egyptské pouště.
 
Tetování však nebylo jednoduché objevit. Mumifikovaná kůže mění barvu a tetování může zesvětlit. U muže se tetování na jeho paži ukazovalo na přirozeném světle jako tmavá šmouha a více než sto let zůstalo neprozkoumané.
 
Teprve díky teď se díky infračervené fotografii ukázala pravda.
 
Je těžké dnes odhalit, jaký význam tetování v tehdejší době mělo, ale vzhledem k tomu, o jak důležité jde motivy, je možné, že označovalo určitý stav, zejména proto, že symboly jsou umístěny na dobře viditelných místech v horní části těla.
 
Nález zároveň vyvrací dosavadní domněnku, že ve starověkém Egyptě měly tetování pouze ženy.