Nosí alžírské ženy tetování krásy nebo nesmazatelné znamení hříchu?
Mezi lidem Chaouia se ženská krása posuzovala podle tetování a to především v obličeji, protože zbytek těla zůstává zahalen. Čím více byla žena ozdobena, tím více si ji obyvatelé hor Aures v Alžírsku cenili. Dnes na ně nahlíží jako na hříšnice, které porušily nařízení svého boha…
"Dát se tetovat bylo tehdy pravidlem. Bylo to v módě. Když jste chtěla být krásná, musela jste se nechat potetovat. Tak jsem to udělala," vzpomíná Fatma Tarnouni, které je úctyhodných 106 let. Svá tetování má od deseti. "Dnes toho lituji. Bůh mě potrestá a v hrobě mě sežere had… Kdybych věděla, že to není dovoleno, nikdy bych to neudělala."
Někteří muslimové tvrdí, že tetování v islámu není dovoleno a tudíž ho považují za hřích. Napravit se dá údajně tak, že potetované ženy odevzdají své nejdrahocennější stříbrné šperky těm nejchudším. "Bylo mi dvacet pět let, chtěla jsem být atraktivnější. Teď mám pocit, že jsem smyla všechna svá tetováí potoky slz. Dala jsem pryč všechny své šperky…" vypráví třiasedmdesátiletá Aisha Djelal.
"Bylo mi devět a tetování opravdu bolelo. Nechtěla jsem ho, ale matka mě přesvědčila. Všechny dívky měly tetování. Chtěla, aby mi to slušelo. Netušila, že je to hřích," přidává svůj příběh Djena Benzahra, které je sedmdesát čtyři let.
