Obrazem: Kulohlavci v zajetí mangrovové bažiny
V Indonésii, poblíž města Probolinggo na ostrově Jáva, uvízlo v mangrovové bažině na pobřeží pravděpodobně v důsledku přílivu dvacet devět kulohlavců. Většinu z nich se podařilo vrátit zpět do moře.
Při záchranné akci pomáhali rybářům a policistům vesničané z východní části ostrova. „Osmnáct kulohlavců zvládlo odplavat zpět do moře bez asistence, čtyřem jsme pomohli a sedm bohužel nepřežilo," uvedl Světový fond na ochranu přírody ve svém prohlášení. Není úplně jasné, proč kulohlavci uvízli v mangrovové bažině. Podle místních jsou v oblasti východního pobřeží Jávy vidět jen zřídka.
Mangrovová bažina je mokřina vyskytující se na tropickém pobřeží s proměnlivým přílivem, kde v hojném počtu roste strom mangrova. Tento pozoruhodný strom má zajímavý systém dýchacích kořenů, které vyrůstají nad hladinu. V mangrovových oblastech roste bohatá flora, místní obyvatelé zde úspěšně rybaří anebo stromy využívají jako zdroj kvalitního a tvrdého dřeva. Stromy jim také poskytují ochranu.
| Kulohlavec je příbuzný delfínům. Charakteristická je melounovitá přední část hlavy, která zlepšuje jejich hydronomický tvar. Kulohlavci dorůstají až 7 metrů a hmotnosti až 4,5 tuny. Sdružují se v početných skupinách až o stovkách jedinců. Jsou schopni ponoru do značných hloubek – byly zaznamenány ponory pod 600 metrů, trvající přes 10 minut. Kulohlavci jsou tradičně loveni[2] obyvateli Faerských ostrovů, které lov obhajují jako kulturní tradici starou stovky let. V roce 2008 však vědci z univerzity v Odense varovali ostrovany, že pojídání masa a tuku kulohlavců ohrožuje lidské zdraví, protože obsahuje vysoké koncentrace DDT, polychlorovaných bifenylů a rtuti. zdroj: wikipedia |
