Odborníci varují: Už máme jen pět zemí, kde je divoká příroda opravdu doma

Jakmile zatoužíte poznat opravdovou divočinu, zjistíte, že nemáte moc na výběr. Globální mapa neporušených ekosystému se právem ptá: "Co zbylo?".

Amazonie - největší deštný prales na světě. Ale na jak dlouho?
Amazonie - největší deštný prales na světě. Ale na jak dlouho?
Zdroj: Profimedia.cz

Odpověď: "Už toho moc není."

S výjimkou Antarktidy a volného moře ukazuje výzkum, že více než 77 % země a 87 % světových oceánů je ovlivněno lidským zásahem. Jednoduchým matematickým výpočtem se ukazuje, že zbývá pouhých 23 % planety Země, kterou lze označit za divočinu. 

Vědci z Queenslandské univerzity v Austrálii a americké Společnosti pro ochranu divoké přírody vytvořili mapu, která odhalila země s divokou přírodou. Celkem se o ni dělí 20 států, ale pouze v pěti případech se dá mluvit o divočině ve velkém měřítku.

  1. Brazílie: Amazonský prales
  2. Kanada: Tajga
  3. Aljaška: Arktická tundra
  4. Botswana: Delta řeky Okawango
  5. Austrálie: Pouště


A právě těchto pět zemí bude má pro budoucnost naší planety nesnadný úkol.

Podle odborníků je velmi důležité, aby lidé ochránili místa, který vévodí divokost přírody, protože právě zde nalézají útočiště mnozí živočichové a rostliny. Zároveň dokáží akumulovat obrovské množství uhlíku a jsou tak důležitým pomocníkem proti změně klimatu.

Země by však pro záchranu divočiny musely omezit rozšiřování infrastruktury a tendenci ovládnout trh v oblastech těžařství, lesnictví, zemědělství a průmyslovém rybolovu.

"Divočinu zachráníme jedině, když tyto státy přijmou roli vůdců a začnou brát vážně svoje bohatství. A hlavně si uvědomí, že už jsme ztratili tolik a máme poslední možnost zachránit divočinu," upozorňuje John Robinson, výkonný viceprezident ze Společnosti pro ochranu divoké přírody.

Autoři studie požadují mezinárodní ochranu pro 100 % zbývající divočiny a vyzývají úředníky, aby zahrnuli zachování neporušených ekosystémů do strategického plánování OSN a Pařížské dohody o změně klimatu.

"Pořád se nám zdá, že máme dost času na záchranu. Je ale potřeba se chovat, jako kdybychom už o divočinu skoro přišli. Jakmile totiž jednou zmizí, už nebude šance vrátit ji zpátky," dodává Watson.

Související články