Parazit, který parazituje na parazitech. Škeble přelstily ryby
Vědci zjistili, že sladkovodní asijská škeble převrací naruby vztah parazitující ryba – hostitelská škeble.
Parazit přelstil parazita.
Její larvy jsou schopny parazitovat na téměř všech druzích ryb, a to i na těch, které samy parazitují na jiných škeblích. V posledních letech tak narušuje přirozenou rovnováhu v českých řekách, zjistil tým Martina Reicharda z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně. Objev publikoval v mezinárodním odborném časopise Biology Letters, informovala Akademie věd.
Larvy asijské škeble podle zjištění vědců běžně parazitují na sladkovodních rybách hořavkách, zatímco hořavky na tomto novém druhu škeble parazitovat nemohou. Mlž – někdejší hostitel – tak „přelstil" původního parazita. Invazní škeble se nejen vyhýbá parazitaci hořavkou, ale sama ji využívá k dalšímu šíření.
„Na celé situaci je pikantní skutečnost, že sama hořavka pravděpodobně není součástí naší přírody příliš dlouhou dobu a střední Evropu možná osídlila ze své původní vlasti na jihu kontinentu během posledních století," uvedl Reichard. Do jaké míry hrál při jejím šíření roli člověk, například převozem ryb při rybníkářství, není známo.
Invaze je velkém
Růst počtu exotických druhů, které se na nová místa dostávají v souvislosti s lidskou činností, představuje podle vědců velmi vážné ohrožení původních společenstev živočichů i rostlin a poté i celých ekosystémů. Největším problémem je ovlivňování vztahů mezi původními druhy, které se vyvíjely po tisíciletí. Přítomnost jednoho nepůvodního druhu může také výrazně zvýšit pravděpodobnost usazení dalších cizokrajných druhů.
Původním domovem sladkovodních škeblí asijských je Dálný východ. Během svého života procházejí stadiem parazitické larvy, která se přichytí na tělo ryb, kde dokončí proměnu v dospělého mlže. „Zjistili jsme, že zásadní příčinou rychlého šíření této asijské škeble v Evropě, ale i v dalších částech světa, je skutečnost, že není příliš vybíravá ve vztahu ke hostiteli. Není tudíž omezena výskytem asijských druhů ryb, například amura či tolstolobika, které u nás sice rybáři pravidelně vysazují, ale v Evropě se nerozmnožují a nejsou běžné," uvedl Reichard. Škeble asijská totiž parazituje prakticky na jakýchkoli druzích ryb, se kterým se její larvy setkají.
Na sladkovodních mlžích v Evropě i v Asii parazitují hořavky, které jsou velmi hojné v tekoucích i stojatých vodách, především v nížinných oblastech. Samice hořavek kladou jikry do žaberní dutiny živých mlžů. Mladé hořavky v ní dorostou do velikosti, kdy jsou s to odolávat nepřátelům, a pak žábry mlže opustí. V Evropě hořavky využívají všechny dostupné druhy mlžů. Na druhou stranu parazitické larvy evropských mlžů nemohou parazitovat na hořavkách, které se tomu dokážou bránit.
