Planetka Vesta drží ve sluneční soustavě dva rekordy. Úžasná videa NASA
Tento zážitek se nikomu z nás nikdy nepodaří prožít. V horizontu našich životů se živý člověk s nejvyšší pravděpodobností k planetce Vesta nikdy nedostane. Ale video, které pořídila sonda Dawn, je natolik fascinující, že vám to vyrazí dech.
Než začnete číst článek, podívejte se video, ve kterém experti z NASA simulovali přelet nad povrchem planetky Vesta. Podobný pohled se nabídl sondě Dawn (Úsvit), která už skoro rok toto vesmírné těleso zkoumá:
Roku 2007 odstartovala sonda Dawn, aby prozkoumala pás asteroidů v naší sluneční soustavě. V červnu 2011 se sonda přiblížila k planetce Vesta – třetí největší v naší soustavě. NASA teď zveřejnila výsledky výzkumu společně s videem a fotografiemi, které sonda pořídila. Informoval o nich časopis Science.
| Objev Vesty způsobil na začátku 19. století, kdy ji poprvé pozoroval německý astronom Heinrich Olbers, obrovskou senzaci. Zpočátku ji hvězdáři dokonce považovali za planetu – proto dostala astronomický symbol, jaký mají ostatní planety. Teprve o půl století později, když bylo podobných těles objeveno zdokonalenými dalekohledy více, astronomové rozhodli, že jde o „pouhou“ planetku. |
Vesta je označována za protoplanetu – tedy velikostně něco mezi asteroidem a planetou. Má průměr 530 kilometrů – přičemž Pluto (který už byl ze seznamu planet vyloučen) měří v průměru asi 2 300 kilometrů. Vesta je tak velká, že je ve výjimečných případech pozorovatelná i pouhým okem. Nachází se v tzv. hlavním pásu planetek, tedy v oblasti mezi oběžnou dráhou Marsu a Jupiteru.
Výzkum pomocí sondy v podstatě potvrdil většinu hypotéz, které astronomové získali díky pozorování Vesty Hubbleovým dalekohledem. Potvrdila se její velikost, rychlost rotace i další vlastnosti. Sonda zkoumala také nejtypičtější útvar na povrchu planetky – obrovský kráter na její jižní polokouli. Je tak velký, že kvůli němuk má Vesta šišatý tvar; jeho průměr činí přes 450 kilometrů.
Dva rekordy malé planetky
Kráter na Vestě je starý asi 1–2 miliardy let a jde o vůbec největší kráter ve sluneční soustavě. A sonda Dawn ukázala, že se kráter pyšní ještě jedním prvenstvím – ukrývá nejvyšší horu ve sluneční soustavě. Dno kráteru je asi 12–13 kilometrů pod úrovní povrchu Vesty, ale uprostřed něj leží hora vysoká 22 kilometrů – tedy skoro třikrát víc než Mount Everest a o něco víc než 21 kilometrů vysoká hora Olmypus Mons na Marsu.
Celkově na Vestě astronomy nejvíc překvapilo, jak barevná a tvarově rozmanitá tato planetka je. O tom se nejlépe přesvědčíte na fotografiích v článku. Právě její mnohotvárnost je na nich zachycená velmi výstižně.
Sonda Dawn by od Vesty měla odletět na podzim letošního roku. Zamíří pak k dalšímu zajímavému vesmírnému objektu, k trpasličí planetě Ceres. Tam by měla dorazit až roku 2015. Je vybavená několika špičkovými přístroji, s jejichž pomocí dokáže získávat kvalitní obrazy i údaje.
Sonda poháněná třemi iontovými motory má na palubě dvě nezávislé mapovací kamery, detektor záření gama a neutronů a také mapovací spektrometr – tím zjišťuje, z čeho jsou planetky složené.
Podívejte se na video, které popisuje misi sondy Dawn:
