Pravda o čínských pandách. V přírodě vymírají, v zoo vydělávají
Pro Čínu představují pandy velké něco jako národní poklad. Přitom život těchto vzácných savců je tam čím dál ohroženější. A také se objevuje čím dál silnější kritika programu na jejich záchranu: podle předních světových expertů je to v první řadě obrovský byznys a divadlo, o zachování druhu jde jen málokomu.
Zatímco zoologické zahrady se pandami plní, v přírodě žije těchto medvědů stále méně. A programy, které by měly nastartovat jejich návrat do divočiny, příliš nefungují – podle kritiků proto, že to není výhodné.
Jedinou pandou narozenou v zoo, která se vrátila do přírody, je v současné době Tao-Tao, jehož vypouštění se stalo v Číně obrovskou show. Dvouletý sameček byl v přímém televizním přenosu vypuštěn do volné přírody, zatímco jeho lidští opatrovníci kolem něj chodili oblečení do pandích kostýmů.
Fotografie z akce oblétly celý svět – měly ukázat, jak je čínská vláda odhodlaná ochraňovat pandy, symbol supervelmoci 21. století. Tao-Tao je však také vzorem: pokud se jeho návrat do přírody, konkrétně do přírodní rezervace Liziping, vydaří, pak by se v jeho stopách mohly vydat další desítky medvědů.
Jako vize to je optimistické a hodné následování. Realita je však úplně jiná: pandy v Číně vymírají; nikdo neví, kolik pand vlastně ještě v čínské přírodě žije; nejpesimističtější odhady říkají, že už jde o pouhé stovky zvířat… Vláda přitom vydělává miliony dolarů na tom, že pandy pronajímá do zahraničních zoologických zahrad. Tento fakt kritizovalo už několik expertů ze zahraničí, doposud ale nikdo, kdo pracoval pro čínskou vládu. Nyní však konečně někdo takový promluvil. Dr Sarah Bexellová, ředitelka odboru vzdělávání na Výzkumné základně v Čengdu, poskytla rozhovor britskému magazínu The Mail on Sunday.
Kritika od expertů
V něm čínský systém drsně zkritizovala: podle ní je život pand v zajetí jen karikaturou toho, jak by mohly žít „venku“. Ještě větší kritiku si podle ní zaslouží to, že přirozené prostředí pand se rok od roku zmenšuje – a to stále rychlejším tempem. Může za to především tlak průmyslových skupin, které dnes potřebují každý metr čtvereční, aby mohlo pokračovat závratné tempo čínského růstu. Podle jiného britského deníku Daily Mail je to důkaz toho, jak zoufalou se situace s pandami stala.
VIDEO: Čínská panda porodila krásné mládě
Čína právě nyní provádí velké sčítání pand – poprvé za 10 let. Při tom minulém biologové spočítali, že ve volné přírodě žije asi 1600 pand velkých – nových výsledků se většina expertů hodně obává. Někteří experti se dokonce bojí, že poprvé v dějinách teď bude žít více pand v zajetí než na svobodě. Právě tomuto tématu se věnuje dr. Bexellová, Američanka, která v Číně s pandami pracuje už více než jedno desetiletí, ve své nové knize Giant Pandas: Born Survivors.
Když úspěch vede k neúspěchu
Bioložka v ní popisuje, jak neúspěšná je snaha Číny o zachování přirozeného prostředí pand, zatímco stále více financí směřuje do lukrativního obchodu s pandami po zoologických zahradách celého světa. Ten je beze sporu úspěšný: od té doby, co roku 1963 vznikl, se v něm narodilo přes 300 pand velkých. Problémem je, že žádná z nich není a nikdy nebude schopná života ve volné přírodě. Podle Mail on Sunday se Bexellová rozhodla provokativní knihu napsat, když viděla, jak brutálně je ničeno životní prostředí pand v Sečuánu. Místo, aby zde měli medvědi naprostý klid, proháněla se lesy auta s kouřícími výfuky.
Pandy jsou bezesporu roztomilé. Vlastně až příliš na to, aby mohly přežít v přírodě:
Vědkyně příliš nevěří ani programům na záchranu pand v zoologických zahradách: sice se daří, aby alespoň nějaká zvířata přežila, a matematicky se pak zdá, že pand vlastně ani neubývá.
Předtím, než se Čína vrhla do překotné modernizace, žily pandy v obrovském pásu bambusových pralesů, jenž se táhl od Barmy, přes Laos a Vietnam, až na jihozápad Číny. Dnes se životní prostor pand zmenšil na 62 rezervací, které se rozprostírají na území asi 30 000 kilometrů čtverečních. Mohlo by se to zdát hodně, ale tato plocha se neustále zmenšuje, především zásluhou těžařů a obrovské poptávce po nových domech. Některé rezervace jsou tak rezervacemi už jen jménem – ve skutečnosti jsou některé z nich jen několik kilometrů široké… To ale pandám nestačí – kvůli jejich komplikovaným potravním i rozmnožovacím návykům v nich špatně shánějí potravu a nejsou schopné ideálně šířit své geny. Podle Bexellové dokonce v některých rezervacích už ani žádné pandy nežijí - a jiné se zase staly tak výdělečným turistickým podnikáním, že v nich o vhodné podmínky pro pandy jde vlastně až v posledním místě.
Čeští vědci mají rovnici, která předpovídá vymírání druhů
Panda na večeři
„Bohatí čínští turisté vyrážejí do rezervací, přitom spí přímo v nich a navíc tam jedí divoká zvířata,“ popisuje bioložka. „Na jídelníček se jim tak dostávají například pandy červené…“ Turistům jde o to, užít si exotické jídlo, jak se žije zvířatům, je vlastně moc nezajímá. Turisté také potřebují infrastrukturu – stále tak přibývá toalet, ubytovacích kapacit a bohužel i zábavních experimentů. „V jednom parků tak zní pralesem celou noc hudba z karaoke, přitom pro zvířata snad neexistuje nic horšího než nepřirozené zvuky a světlo.“
Bexellová tvrdí, že pandy žijící v zajetí vlastně nemají nic společného s těmi, které žijí uprostřed přírody. Jen na sebe přitahují pozornost, která by měla patřit medvědům žijícím volně: „Tato zvířata byla stvořená v zajetí a jsou jen karikaturami divokých zvířat. Ty roztomilé příběhy o nádherných plyšových pandách, které biologové zachránili a všechno je proto skvělé, vlastně divokým pandám dost ubližují. Divoká zvířata jsou neustále ostražitá, kontrolují svět kolem sebe a interagují s ním. Pandy žijící v zajetí jsou otupělé, tyto smysly si vůbec nemusí udržovat. Nudí se a nemají důvod, proč by měly přemýšlet. Je to jako pobyt ve vězení…“
FOTO: ČTK
