První důkaz o vraždě člověka člověkem aneb agresoři z doby kamenné

Lidská agresivita vůči vlastnímu druhu je starší, než si archeologové mysleli. Nejstarší důkaz pochází z doby před 126 000 roky.

První důkaz o vraždě člověka člověkem aneb agresoři z doby kamenné
První důkaz o vraždě člověka člověkem aneb agresoři z doby kamenné
Zdroj: archiv

Neandrtálci napadali ostatní, aby si z nich udělali hostinu.

Lidský druh už od nejstarších dob nedokázal potlačovat svou agresivitu. A potvrzuje to i lebka stará 126 000 let, která byla nalezena v čínské provincii Kuang-tung a v níž zeje otvor způsobený při střetu se soukmenovcem, píše španělský list El Mundo.

Díru v lebce dlouhou 14 centimetrů způsobil tupý předmět, shodli se badatelé výzkumu, jehož výsledky publikovali v prestižním časopise Proceedings of National Academy of Science (PNAS). "Je to jen malý příklad toho, jak se lidé v době ledové bili mezi sebou, pravděpodobně je to nejstarší příklad agrese zdokumentované v našem druhu," zdůraznil archeolog Lynne Schepartz z univerzity v jihoafrickém Witwatersrandu.

Kdo koho zabil? 

Paleontologové jsou si vědomi, že nelze říci s absolutní jistotou, jestli šlo o náhodnou či úmyslnou agresi, ani jestli to byl následek nečekané neshody nebo to byl útok promyšlený a plánovaný. Každopádně zjištění traumatického zranění je vždy velmi zajímavé, jelikož pomáhá poznávat chování člověka v dávných dobách a poskytuje údaje o schopnosti přežít i s velkým zraněním na hlavě, upozornil Schepartz.

Zraněný z Ma-py určitě potřeboval pomoc ostatních členů své skupiny, to znamená, že se o něj někdo musel starat a dávat mu jíst, dokud se mu zranění nezahojilo. V jeskyni Ma-pa byly v roce 1958 kromě lebky nalezeny pozůstatky dalších savců. Obyvatelé lokality používali kosti pro odstraňování sedimentů v jeskyni a do vyhloubenin ukládali hnojivo. Lebka zraněného byla rozlomená na několik kusů, které paleontologové složili před půlstoletím dohromady. Tehdy ale vědci nedokázali určit, co způsobilo zahojené zranění - infekce, nádor, spálenina nebo rány.

Teprve nyní mohli badatelé použít stereomikroskopickou techniku a topografický skener s vysokým rozlišením, aby analyzovali vnitřní strukturu kosti. A došli k názoru, že rána v pravé části čela byla výsledkem umístěného úderu, dostatečně silného, aby způsobil díru. "Už dříve byla nalezena zranění na ostatcích neandertálců i dalších hominidů, ale neví se, jestli to bylo dílo nehody při lovu nebo výsledek útoku. Je také známo, že neandertálci praktikovali kanibalismus, takže napadali jiné jedince, aby si z nich udělali hostinu. Ale v tomto případě jde o boj pro boj, a to je rozdíl," vysvětlil španělský paleontolog Jordi Agustí. 

Úvodní foto: ISIFA

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články