Když bylo Davidovi Adeotimu patnáct let, pracoval v jedné internetové kavárně v Satellite Town, obývaném hlavně dělníky. Odtud se skoro daly spatřit mrakodrapy třpytící se ve slunci na ostrově Lagos, ležícím necelých 16 kilometrů východně. Bydlet v Satelite Town znamenalo pro Adeotiho krok vpřed. Narodil se severně odtud v Orile, zoufale chudé vesnici s cestami zaplavovanými vodou a rozpadajícími se domy.

Technika mu umožnila odejít. Internetovou kavárnu v Satellite Town provozoval jako vedlejší činnost jeden bankéř, který zjistil, že chlapec má přirozené nadání pro počítače. Bankéř platil Adeotimu něco přes 200 dolarů měsíčně za to, že podnik řídil. Adeoti vydával své peníze za kursy v technickém institutu a rozhodl se, že internetová kavárna pro něj nebude konečnou stanicí. Jednoho dne roku 2010 zákazníci v kavárně vzhlédli od počítačů, aby se podívali, kdo to právě vešel do dveří. Muž mluvil nápadným britským přízvukem a jmenoval se Jason Njoku.

Třicetiletý Londýňan s brýlemi, který se přestěhoval do Nigérie, země svých předků, požádal Adeotiho, aby mu oskenoval několik dokumentů. Zatímco Adeoti pracoval se skenerem, uhlazený návštěvník se zmínil, že hledá investory pro nový podnikatelský záměr. A zajímal se, zda se vedoucímu internetové kavárny jeho práce líbí. Vyměnili si telefonní čísla mobilů.

Po několika měsících se Adeoti poptával po novém místě. Njoku ho pozval do svého bytu, kde Adeoti uviděl šest mladých mužů tísnících se za stoly, kteří pracovali na počítačích s kabely, jež se jim omotávaly kolem nohou. Njoku sdělil Adeotimu, že tohle je jeho nové podnikání – videopůjčovna, která bude dodávat do nigerijských počítačů filmy a posílat nigerijské filmy do světa. Njoku potřeboval někoho, jako je Adeoti, aby převáděl „nollywoodská" DVD do formátu YouTube (Nollywood je nigerijský Hollywod). Ze stísněného prostředí bylo zřejmé, že projekt naléhavě potřebuje peníze. Přesto Adeoti místo přijal.

Když jsem se s Davidem Adeotim setkal na jaře roku 2014, bylo mu 24 let a měl na sobě vkusnou úpletovou košili a značkové džíny. Seděl u laptopu Macintosh v elegantní dvoupatrové kancelářské budově, kde nyní v Lagosu sídlí iROKOtv. Njokuova společnost má asi 80 zaměstnanců a pobočky v Johannesburgu, Londýně a New Yorku. Adeoti pobírá dvakrát vyšší plat, než měl jako vedoucí internetové kavárny. Ale působení všech těch peněz a filmů u něj vyvolaly touhu mít více obojího.

„Chystám se vytvořit vlastní podnik – něco ve filmovém průmyslu," řekl mi. Šetří si peníze na cestu do Hollywoodu. Chce být kameramanem – a jednou možná řídícím pracovníkem v některém nollywoodském studiu. „Ze střední třídy vede ke zbohatnutí velmi dlouhá cesta," řekl Adeoti. Se širokým úsměvem dodal: „Ale jako střední třída se snažíme ze všech sil. Dnes každý zoufale touží po velkém bohatství."

V Lagosu, hospodářském centru Nigérie, jsou slova „být velmi bohatý" div ne heslem města. Nigérie nedávno přepočítala svůj hrubý domácí produkt, aby vzala ohled na ty ekonomické sektory, které před dvěma desítkami let prakticky neexistovaly. Výsledky ukázaly, že hrubý domácí produkt Nigerie předčil v roce 2012 Jižní Afriku a že se země stala největší africkou ekonomikou. V Nigérii žije na 15 700 milionářů a také hrstka miliardářů, více než 60 procent z nich v Lagosu.

Tak jako jiné africké metropole, Lagos zbohatlý na ropě dlouho vydržoval privilegovanou třídu, kterou zchátralost města jako celku obtěžovala jen nepatrně. Nyní se vyšší společenská třída zvětšuje a navzdory trvající nerovnosti v příjmech, rozrůstá se i střední třída. Podle průzkumu provedeného v roce 2013 lagoskou firmou Ciuci Consulting, která se zabývá strategií a marketingem, růst v Nigérii podporují expandující sektory bankovnictví, telekomunikací a služeb, zejména v Lagosu.

Nigerijská střední třída vyrostla mezi lety 1990 a 2014 ze 480 000 na 4,1 milionu osob, čili na 11 procent domácností. Zdánlivě přes noc se Lagos proměnil v město Davidů, kteří se chtějí stát Goliáši. Je to velký úspěch Afriky. A bylo by báječné, kdyby se při vyprávění tohoto slibného, povznášejícího příběhu dala zcela přehlížet temná minulost hrůzných nigerijských teroristů. Skličující historie – stejně jako zatmění zakrývá Měsíc – zastínila příběh rozmachu města, který se nedostal do povědomí světa.

Lagos však neexistuje v paralelním vesmíru, stejně jako v něm nežije islámská extremistická skupina Boko Haram. Obojí má domov v Nigérii, rozlehlé západoafrické zemi, kde je mnoho přičinlivých lidí, kteří se snaží dosáhnout úspěchu jako Adeoti, ale také tu stále panuje chudoba, zoufalství a násilí. Buď jak buď, zázrak Lagosu spočívá v tom, že jeho hospodářství chvátá kupředu, přestože ho brzdí federální vládní neschopnost, která umožňuje nerušené působení terorismu. Menší město by tím bylo zcela ochromeno. V Lagosu nejsou důsledky tak fatální, ale v jistém smyslu je vážně poškozen také.

„Problém Nigérie a problém Lagosu je představa, kterou vzbuzují. To je hlavní potíž. Když čtete, jak se o zdejší situaci píše, mohl byste si myslet, že jste v nějakém válečném pásmu v Afghánistánu! Ale povězte mi: Pocítil jste nějakou hrozbu?"