Rudolf I. Habsburský – pokořitel krále železného a zlatého

Před 723 lety, 15. července 1291, zemřel panovník Svaté říše římské Rudolf I. Habsburský. Proslul jako tvrdý válečník i ostřílený politik, jemuž se podařilo svůj rod výrazně nasměrovat k moci a slávě a navíc srazit na kolena úhlavního nepřítele – „krále železného a zlatého“ Přemysla Otakara II.

Rudolf I. Habsburský – pokořitel krále železného a zlatého
Rudolf I. Habsburský – pokořitel krále železného a zlatého
Zdroj: archiv

Rudolf, který pocházel ze starého hraběcího rodu, přišel na svět roku 1218 na hradě v Limburgu v jihozápadní části dnešního Německa. V dospělosti nevypadal nijak oslnivě. Podle dochovaných zpráv byl prý vysoký, značně vyzáblý, s malou hlavou, bledým obličejem, dlouhým nosem a řídkými vlasy. Co se mu nedostávalo na zjevu, to ovšem nahrazoval jinak. Byl politicky obratný, houževnatý, ctižádostivý, k dalším jeho vlastnostem patřila přílišná šetrnost, lstivost, brutalita a zákeřnost.

V roce 1273 byl Rudolf zvolen králem Svaté říše římské, čímž se dostal do otevřeného sporu s českým panovníkem Přemyslem Otakarem II., jenž sám toužil po říšské koruně. Přemysl jako jeden ze sedmi říšských kurfiřtů, kteří měli na starost volbu římského krále, Rudolfa coby vládce Svaté říše římské neuznával. Posměšně ho označoval za muže bez moci a darem mu poslal žebráckou mošnu.

Pokoření před Vídní

Situace se však začala vyvíjet v Přemyslův neprospěch. Rudolf stupňoval své požadavky na území ovládaná českým králem a obžaloval ho z jejich protiprávního držení. Nad Přemyslem následně vyřkl roku 1275 říšský sněm v Augsburgu klatbu neboli acht, zesílenou o rok později aberachtem, který už přímo vyzýval odbojnou šlechtu k povstání.

Zprvu chtěl Přemysl jednat silou, když se ale dozvěděl o vzpouře českého panstva pod vedením jihočeských Vítkovců, nakonec volil mírová jednání. Na podzim 1276 se Přemysl setkal s Rudolfem před Vídní. Na základě dohodnutých úmluv musel český král odevzdat Rudolfovi všechna území, která doposud držel, a zpátky pak dostal pouze Čechy a Moravu, a navíc ještě jen jako léno. Smír zpečetilo zasnoubení Přemyslova syna Václava s Rudolfovou dcerou Gutou (Jitkou).

Setkání v Očistci

Čím dál tím víc bylo jasnější, že rozuzlení přetrvávajícího sporu vyřeší pouze vojenský střet. Ten nastal na den svatého Rufa, 26. srpna 1278. V parném letním odpoledni se Rudolfovi v bitvě na Moravském poli v dnešním Rakousku podařila válečná lest, když část jeho vojáků vpadla Přemyslovým jednotkám nepozorovaně do boku. V českých řadách propukla panika a porážku neodvrátil ani do posledního dechu bojující Přemysl, jenž zde nakonec padl. Rudolf pak vzápětí bez větších problémů ovládl Moravu. Pro Království české nastaly velmi zlé časy. Situace se začala postupně zlepšovat až s nástupem Přemyslova syna Václava na český trůn v roce 1283.

Říká se, že když Rudolfovi přišel během partie šachů na hradě Germersheimu sdělit lékař, že se blíží jeho čas, prý odpověděl, že v tom případě musí urychleně vyrazit do Špýru. Tamní velkolepá románská katedrála Panny Marie a svatého Štěpána v těsné blízkosti Rýna byla postavena jako místo posledního odpočinku panovníků Svaté říše římské a roku 1981 zařazena do světového kulturního dědictví UNESCO. Den po svém příjezdu do tohoto města pak Rudolf vydechl naposledy. Rudolf se s Přemyslem setkal i posmrtně, konkrétně ve světoznámém díle Božská komedie. Její autor Dante Alighieri oba panovníky v milé pospolitosti umístil do Očistce.

Pavlína Pitrová

Související články