Spasí nanočástice medicínu? U myší zabránily rakovinovému bujení
Když člověk zemře na rakovinu, na vině obvykle není původní nádor, ale rakovinové buňky, které se šíří po celém těle, tedy proces zvaný metastáza. Vědci už dlouho vědí, že metastazující nádorové buňky se vyhnou imunitní detekci změnou cukrů na svém povrchu. Dokonce již existuje lék, který zabraňuje podobné přeměně, bohužel poškozuje i buňky zcela zdravé. Vědci z Holandska nyní přišli s novým léčivem sestávajícím z nanočástic, jež se zaměřují pouze na zhoubné tkáně. Při aplikaci tohoto medikamentu u myší se podařilo zabránit metastázám.
Nová nanoterapie má před sebou ještě dlouhou cestu, než (a zda vůbec) bude podávána jako lék lidem. Ovšem podle Coryho Rillahana, chemického biologa z centra pro výzkum rakoviny v New Yorku, jsou závěry holandských vědců slibné. Rillahan se před třemi lety sám zúčastnil výzkumu, který jako první definoval sloučeninu známou jako P-3Fax-Neu5Ac, jež dokáže zabránit metastázím. "Látka byla navržena tak, aby dokázala blokovat rodinu dvaceti enzymů, jež přeměňuje cukry známé jako sialové kyseliny. Ty často disponují dlouhým řetězcem dalších molekul cukru, které se váží na proteiny a lipidy. Bylo prokázáno, že tyto řetězce se podílejí na klíčových procesech metastatických nádorových buněk. Minulý rok však přišel tým v čele s Jamesem Paulsonem, chemikem z výzkumného ústavu v kalifornském San Diegu, s důkazem, že lék P-3Fax-Neu5Ac u myší po žilní aplikaci způsobil fatální poškození ledvin.
Mohlo by vás zajímat:
- Nanočástice mohou v budoucnosti pomáhat při léčbě rakoviny: Výzkum vedou čeští vědci
- Nanomobil: Nejmenší auto světa měří miliardtinu metru
- Brněnští vědci umí léčit rakovinu bez zatížení organismu
Právě kvůli tomu se holandský nádorový imunolog Goss Adema se svým týmem zaměřil na vývoj léku pomocí nanotechnologie, který se zaměří výhradně na rakovinové buňky a nebude poškozovat zdravé tkáně. Výzkum byl nastaven podle typického procesu rakoviny kůže, při které se nejčastěji objeví metastáze do plic. Vědci tedy žilně implikovali zhoubné buňky spolu s antimetastatickým lékem do ocasu laboratorních myší a čekali dva týdny, zda se začnou tvořit nádorové uzliny. Po čtrnácti dnech nizozemský tým zjistil, že u myší, kterým byl podán zároveň lék, se jich vytvořilo o 75% méně, než u těch, kterým zkušební léčivo nepodali.
Zda bude nanoterapie úspěšná i u lidí zůstává i nadále nejisté. Většina léků, které zabírají u myší, totiž na člověka nepůsobí. Paulson však vidí v úspešném nizozemském pokusu světélko naděje. Podle něj by mohly podobné léky představovat alternativu, či doplňkovou léčbu při boji proti metastázám. Pokud by dokázali vědci vyvinout takový lék, mohli by pak lékaři zabránit šíření rakoviny a jednou provždy odrazit nejvíce smrtící zbraň této zákeřné nemoci.
