Spíme o dvě hodiny méně než lidé před sto lety. A zabíjí nás to
Zdá se vám také, že spíte čím dál méně a méně? Není to jen představa, ale realita. Oproti našim předkům strávíme ve snech mnohem méně času.
Nedostatek spánku je ničivý. Máme pro vás devět důvodů, proč byste o tom měli vážně uvažovat.
1) Spíme málo
Podle americké asociace pro výzkum spánku (NSF) dnes průměrný člověk v civilizovaných zemích naspí denně (vlastně nočně) průměrně 6,9 hodin. Připadá vám to hodně, třeba ve srovnání s vaším životem? Měli byste vědět, že je to o dvě hodiny méně, než si dopřávali naši předkové v 19. století. Ještě před 50 lety lidé spali o hodinu víc a před 15 lety asi o 20 minut déle. Trend je jasný – budeme spát méně a méně. Na náš organismus to však má zdrcující vliv…
2) Nedostatek spánku se násobí
Negativní důsledky nedostatku spánku se v průběhu času zhoršují, a to velmi výrazně. Málokdo si však uvědomuje, jak závažný dopad může spánkový dluh mít na náš organismus. Biologové z univerzity v Pensylvánii testovali skupinu dobrovolníků, které ochuzovali 14 dní po sobě o spánek. Vědci pak výsledky porovnali s tím, jak účastníci zvládají psychické a inteligenční testy.
Výsledky ukázaly, že pokud někoho po dva týdny přimějete, aby spal jen 6 hodin denně, má to na jeho výkon zcela zničující efekt. Podle psychologů z Pensylvánie mají tito lidé po 14 dnech stejné výsledky jako ti, kteří nespali dvě noci po sobě. Drsné, ale podložené důkazy. Celá studie je TADY.
3) Člověk nepozná, že je ospalý
Ze stejného experimentu jsme si odnesli další poznatek: lidé nejsou schopní odhadnout, jak moc jim spánek schází. A už vůbec neposoudí, že jsou ospalí. Drtivá většina testovaných osob i po týdnu spánkové deprivace tvrdila, že se cítí úplně normálně a že na sobě nepociťují žádné důsledky bezesných nocí.
Omyl, důsledků je spousta a jsou pro tělo pořádně nebezpečné. Ale o tom zase v dalším bodu.
4) Kdo nespí, zemře
Jak dlouho vydrží člověk bez spánku? Rekordmanů je více, podle toho, komu věříte, se maximální délka rekordu pohybuje mezi 11 až 19 dny. Ti, kdo se podobných experimentů zúčastnili, se většinou velice rychle vzpamatovali a brzy se jejich stav vrátil do normálu, aniž by to na nich zanechalo trvalé následky. Nikdo v důsledku těchto experimentů nezemřel.
Co nás tedy opravňuje k výše zmíněnému mezititulku? Experimenty na krysách. Při pokusech s lidmi se žádný současný lékař neodváží zajít do extrémů, na hlodavcích se však dá vyzkoušet, kde je hranice snesitelnosti spánkové deprivace. Výsledek: stačí dva týdny beze spánku a krysy umírají. Existuje také lidská nemoc, extrémní verze nespavosti známá pod zkratkou FFI. Jde o velmi vzácnou poruchu mozku, při níž pacienti nejsou schopni usnout. V průběhu doby bez spánku se u nich objevuje demence a po 7 až 36 měsících přichází smrt.
5) Rizika mikrospánku
Mikrospánek je podle vědeckých definic stav trvající zlomek sekundy až půl minuty, během něhož člověk nevnímá podněty z vnějšku. S mikrospánkem se potkal každý člověk – na nudných přednáškách, na špatném filmu v kině, výrazně nebezpečnější je tento stav za volantem.
Mikrospánek je extrémně nebezpečný – to ví každý, kdo občas sleduje zprávy o dopravních nehodách. The American Academy of Sleep Medicine se domnívá, že v USA dojde každoročně asi k 250 000 dopravním nehodám způsobeným mikrospánkem. Vypadá to jako děsivé číslo, ale jen dokud se nedozvíte, že podle téže organizace denně upadne do mikrospánku 80 000 řidičů! Ročně tak za oceánem vinou mikrospánku zemře 1500 lidí. Celková cena za tyto nehody se pohybuje mezi 43 a 56 miliardami dolarů ročně…
6) Spánek zlepšuje sexuální život
Studie z roku 2009 zjistila přímou úměru mezi délkou spánku a kvalitou sexuálního života. Podle něj mělo 75 procent Američanů se sexuálními dysfunkcemi současně spánkové problémy. Až čtvrtina všech sexuálních komplikací je způsobena nedostatkem spánku – lidé jsou pak příliš unavení na to, aby měli sílu na partnerské hrátky.
7) Z nedostatku spánku se tloustne
Tohle není úplně jisté a zatím to není podložené žádnou zásadní studií. Ale začíná přibývat důkazů, že ti, kdo málo spí, mají problémy také s (nad)váhou. Existují i náznaky, že by nedostatek spánku mohl přispívat i ke vzniku cukrovky. Dokázané však už je, že pokud je mozek vystaven nedostatku spánku, není schopen ovládat správně funkce, které sledují hlad a sytost.
8) Spánek zlepšuje známky
Pokud jste studenti, kteří potřebují co nejlepší známky, dávejte pozor. A pokud jste rodiči, dávejte ho dvojnásob. Pokud chcete zlepšit prospěch, není lepší cesta, než dopřát studujícímu dostatek spánku. V roce 1997 vznikla na univerzitě v Minnesotě studie, která srovnávala prospěch asi 7 000 amerických studentů. Sledovala, jak se změnily známky, když byl začátek vyučování přesunutý z 8:40 na 7:15. Výsledek? „Studenti, kteří začínali školní den později, byli nejenže více odpočatí, ale také se lépe koncentrovali a dosahovali výrazně lepších známek.“ Zároveň se u nich objevovalo méně depresivních stavů.
9) Mučení bděním
Že je spánek životně důležitý, ví dobře i CIA. Právě spánková deprivace je jednou z nejpoužívanějších metod mučení, které se při výslechu používají. Proč? Mučení tímto způsobem se špatně dokazuje, vyslýchaní následně trpí psychózami, v nichž nedokáží odlišit realitu od snů. V tomto stavu pak velmi snadno prozradí důležité informace, aniž by o tom vůbec věděli.
Vyslýchaným vězňům stačí týden, aby přestali rozlišovat představy a skutečnost – pak se vyšetřovatelé začnou v jejich představách měnit na osoby z minulosti, jimž se rádi svěří s čímkoliv. Psychoterapeut John Schlapobersky si vyzkoušel, jak účinné takové mučení je; během zajetí v Jihoafrické republice mu jeho věznitelé upírali spánek: „Byl jsem bez spánku celý týden. Dodnes si to pamatuji, přestože se to stalo před 35 roky. První halucinace se dostavily už po dvou nocích, po dalších třech jsem měl sny, které jsem nebyl schopen odlišit od bdění. Snil jsem s otevřenýma očima.“
