Stravovací lži aneb Opravdu víte, co jíte?

Zásady správné výživy se kolem nás míhají vzduchem, často s kadencí dělostřelby světové války. Nicméně některá omílaná tvrzení o škodlivosti či naopak prospěšnosti některých potravin se ve světle řady výzkumů jeví jako čirý výmysl.

Autor: Redakce

07. 11. 2013

Například takový špenát se díky popletenému obsahu železa stal na desítky let nutričním hitem s Pepkem námořníkem v podobě zelené kejdy ve školní jídelně mého mládí. Sever Authority Nutrition sestavil seznam hlavních mýtů, které ovlivnily stravování miliónů lidí.

1. Vejce plná cholesterolu

Nanejvýš tři vejce do týdne, znělo dlouho jedno ze stravovacích doporučení, protože vejce prý obsahují velké množství cholesterolu. A ten zatrachtilý cholesterol zvyšuje přece riziko srdečních chorob.

Jenže řada studií dokumentuje, že vejce nezvyšují ten „špatný“ cholesterol, ale naopak ten dobrý cholesterol. A nejen to, vzhledem k tomu, že vejce obsahuje zárodečný materiál pro živého tvora je zároveň přirozeným zdrojem multivitamínů.

vajíčkoZdroj: null

Vejce je pro lidi vlastně perfektní potravina obsahující bílkoviny, zdravé tuky , vitamíny, minerály a antioxidanty, které chrání pro oči. Zároveň obsahují i cholin, který je důležitou živinou pro zdraví mozku.

A takové vajíčko k snídani pomáhá paradoxně lidem zhubnout účinněji než nějaké celozrnné bulky.

2. Ach ty kalorie

Často se zdůrazňuje, že hubnutí je vlastně otázkou toho, zda přijímáte méně kalorií, než vydáváte. Ovšem není kalorie jako kalorie. Záleží i jako formou se do vás ty kalorie dostávají, tedy v jakém druhu potraviny.

Různé potraviny mohou startovat metabolismus odlišně a následně přes hormony člověk jí a spaluje v různých časech a s různou intenzitou.

Například bílkoviny mohou podpořit metabolismus a snížit chuť k jídlu ve srovnání s kaloricky stejně náročným množstvím tuků a a sacharidů. Zároveň podporují svalovou hmotu, která spaluje kalorie po celý den.

Fruktóz pak může více stimulovat chuť ve srovnání s kaloricky stejným množstvím glukózy.

3. Tučnému vše tučné

Tuky, hlavně ty nasycené, byly a často jsou hlavním terčem dietářů. Ovšem studie z posledních let osvobodili z podezření, že jsou jednou z hlavních příčin nárůstu srdečních chorob.

Masivní studie, která shrnula data s celkem 21 výzkumů, které zahrnuly přes 347 tisíc jedinců (!), ukázala, že mezi spotřebou nasycených tuků a rizikem srdečních chorob není spojitost vůbec žádná.

Válka s tuky byla založena na nepodložené teorii. Podobně jako vejce zvyšují hladinu dobrého cholesterolu. Především u másla, masa nebo kokosového oleje, není důvod k žádným obavám. (Ten byznys s margaríny se ale rozjel fakticky slušně).

Neplatí, že konzumací tučných jídel se člověk stává tučným. Tuky za to nemohou, většinou je za to zodpovědná jiná složka potravin - nejčastěji cukr.

4 . Přiškrcené bílkoviny

Jedním z dalších mýtů je tvrzení, že s bílkovinami se to nemá přehánět, protože mohou oslabit kosti. Podrobné studie také ukázaly, že v krátkodobém horizontu sice zvýšení přísunu bílkovin může zvýšit vylučování vápníku z kostí. Ovšem v delším horizontu působí bílkoviny zcela opačně a jejich trvale vyšší příjem podporuje vyšší hustotu v kostech a nižší riziko zlomeni ve stáří.

Částečně oprávněné je pak doporučení na omezení konzumace bílkovin při špatné funkci ledvin. Ovšem studie vyvrátily možná dovozený předpoklad, že bílkoviny zvyšují riziko onemocnění ledvin. Opak je pravdou, u zdravých jedinců naopak proteiny omezují působení hlavních rizikových faktorů a těmi jsou vysoký krevní tlak a diabetes.

Jak už bylo poznamenáno výše - více bílkovin podporuje svalovou hmotu na úkor tělesného tuku a a snižuje riziko kardiovaskulárních chorob.

5. Celozrnné neznamená zdravé

Celozrnné pečivou se stalo zaklínací formulí zdravovědců. Jenže nejčastěji jde stejně o pšenici. Ta celozrnná je však pouze méně nezdravá než pšenice rafinovaná.

Pšenice je podle analýz totiž hlavním zdrojem lepku a tím i zvýšeného rizika neurologických poruch mozku, jako je schizofrenie a autismus. Lepek u citlivých jedinců může vyvolávat bolesti, nadýmání, nepravidelné vyměšování, únavu i poškození sliznice střev.

6. Jó, kafíčko

Káva samozřejmě zvyšuje krevní tlak, ale jen v krátkém horizontu. Dlouhodobě však podle studií naopak působí pozitivně v čadě ohledů. Například snižuje rozvoj cukrovky druhého typu, Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, až o 80 procent je nižší i riziko onemocnění jater, jako je cirhóza. Kofein také pomáhá mobilizovat mastné kyseliny z tukové tkáně a podporuje metabolismus. Sportovní výkon pomáhá zvýšit v průměru o 11 až 12 procent.

káva kávaZdroj: null

Řada studií zkoumala také účinky kofeinu na mozek a potvrzuje zlepšení nálady, paměti i rychlosti reakce, bdělosti, spolu s celkovým fungováním mozku.

Navíc je káva mnohem lepším zdrojem antioxidantů než běžněji doporučované ovoce a zelenina. Pokud je někdo příliš citlivý na kofein s ohledem na narušení spánku, pak se doporučuje zelený čaj.

7. Maso vrací úder vegetariánům

Vegetariáni nejedí maso nejen kvůli ohledům k živočichům, ale někdy zdůrazňují i jeho negativní vlivy na zdraví, znovu především jako zdroj srdečních a oběhových poruch a také cukrovky. Vzhledem k tomu, že maso konzumuje náš druh desetitisíce let, není toto tvrzení vztažené k moderním civilizačním chorobám příliš věrohodné a vyvracejí ho i moderní studie.

Masné výrobky jsou často médiem pro různé choroby, ale to je důsledkem špatného zpracování či skladování. Červené maso nemá díky jiné rozsáhlé studii, která je založena na více než milionu osob, žádnou spojitost se oběhovými chorobami nebo diabetem.

Maso je přitom nejen velmi výživné, ale obsahuje i látky a minerály důležité pro fungování mozku.

Některé výzkumy sice detekovaly souvislost mezi masem a rakovinou, ale spojitost byla označena jako velmi slabá a nekonzistentní. A znovu bylo zvýšené riziko spojeno spíše s chybou zpracování - především spálení.

http://nutritiondata.self.com/facts/beef-products/6193/2

8. Nízkotučná modla

Za nejzdravější se stále běžně označuje nízkotučná strava. A módě se dostalo i politické podpory. Jen je zajímavé, že nízkotučné kampaně doprovází s časovým odstupem epidemie obezity.

Ve Spojených státech jedna studie sledovala 7,5 let téměř 50 tisíc žen rozdělených do skupin, které jedly stravu s nízkým obsahem tuků a na ty, které konzumovaly standardní stravu s obsahem tuků. Rozdíl v hmotnosti činil po tak dlouhé době ve prospěch nízkotučných dietářek pouze 0,4 kg. Vyšší riziko chorob srdce nebo rakoviny se vůbec neprojevilo.

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16391215

9. Případ rostlinných olejů

A zase to riziko srdečních chorob vedlo k prosazování rostlinných olejů. Konzumujeme různé druhy tuků a nejvíce se skloňují mastné kyseliny Omega-3 a Omega-6. Výzkumy ukázaly, že vtip je v tom, že obě tyto složky je nejlepší mít v rovnováze.

Většinou však lidé konzumují značné množství „šestky“ a jen málo „trojky“. Omega-3 se vyskytuje v rybách a trávou krmených zvířatech. Omega-6 pochází právě z hojně užívaných rostlinných olejů. Právě ony a rafinované oleje zvyšují riziko kardiovaskulárních chorob.

10. Karbohydráty na paškále

Diety založené na sníženém obsahu karbohydrátů byly často démonizovány kvůli obsahu tuků a bílkovin jako nevyzkoušené až škodlivé. Od roku 2002 bylo publikováno přes dvacet výzkumů, které se zaměřily na různé aspekty takového stravování.

Snižují krevní tlak a jsou úspěšnější při bojem s obezitou než nízkotučné diety. Podobný účinek mají na hladiny cholesterolu a diabetes typu II. Pro zdravé lidi nemá taková dieta význam, ale pro lidi s obezitou a cukrovkou je vhodná.

11. Kauza sodík

Jedním z hlavní doporučení pro lidi s vyšším krevním tlakem je omezit solení (NaCl). Krevní tlak je ovšem rizikový faktor, ne příčina onemocnění a přímo nikoho nezabije.

Zatímco většina lidí zkonzumuje asi 3400 mg sodíku denně, doporučují dietologové ,snížení na 1500-2300 mg denně (asi 3/4 lžíce soli). Je také pravda, že omezení solení pak u lidí s vysokým krevním tlakem vede k mírnému snížení krevního tlaku, nicméně nic se nemá přehánět.

Přes snížení krevního tlaku, se neprokázalo omezení solení jako rizikový faktor pro kardiovaskulární choroby. Možná i proto, že lidé s vyšším tlakem užívají léky, které tlak snižují výrazněji.

Naopak výrazné omezení sodíku může být nebezpečné. Podle několika studí může vést k rozvoji inzulinové rezistence zvýšené hladiny cholesterolu i triglyceridů v krvi a dokonce k zvýšené úmrtnosti při diabetu druhého typu.

cukr cukrZdroj: null

12. Cukr není jen prázdný

Často se říká, že cukr je nezdravý hlavně proto, že obsahuj "prázdné" kalorie. Přesněji obsahuje hodně kalorií bez základních živin. Nežádoucí pro metabolismus je však především vysoký obsah fruktózy.

Fruktóza se navíc mění v játrech na tuk, přispívá k rozvoji cukrovky a v mozku zvyšuje pocit hladu. Vše stimuluje rychlý rozvoj obezity, srdečních chorob i některých typů rakoviny.

Ovšem všechna negativa platí především pro umělý cukr a sladká aditiva. Cukr obsažený v ovoci tyto škodlivé účinky nemá.